Dětské nemoci
Dětské choroby jsou velmi různé a uváděti je zde všecky, zaujalo by mnoho místa v této knize. Jest tedy pojednáno jen o všech těch, které se denně vyskytují a které lze při pečlivosti rodičů vyhojiti bez lékaře. Také u této kapitoly budiž rodičům položeno na srdce, aby co nejpřesněji si povšimli předmluvy a úvodu k ženským nemocem, neboť to, co tam jest uvedeno, může již mnoho přispěti k zamezení nemoci. Že nutno kojence v prvých týdnech života jich chovati v teple, jest asi dostatečně známo; že se mají každý den koupati, učí každá bába porodní, také nutno stále vyměňovati prádlo tělesné znečištěné nebo potem zavlhlé; že však má také vždy býti čistý vzduch ve světnici, na to zapomínají mnohé matky. Při koupání jest radnopřejíti od teplé vody ponenáhlu k vlažné, neboť zchoulostivěním a uzavřením zdravého vzduchu stávají se děti jen vnímavými pro nemoci dětské . Utrpělo-li novorozené dítě následkem těžkého porodu poranění na hlavě, budiž povolán na radu lékař, nezmizí-li poranění to v krátké době samo. Ponechá-li se dítě ležeti v mokrých plenách nebo nepřikryté, po případě v nedostatečném teple, dostavuje se zpravidla nachlazení; příliš těsné zavinování má za následek onemocnění pupku. Objeví-li se u dětí žloutenka, mizí při rozumném ošetřování kojence obyčejně sama sebou. Při onemocnění pupku nutno dávati obklady na břicho a podávati v malých dávkách čaj krev čistící.
Umělá výživa dětí
Často následkem nedostatečně vyvinutých prsů nebo nějaké choroby matčiny není matka s to, aby dítě kojila, a tu nutno sáhnouti k umělé výživě dítěte. Ode dávna známou náhradou za mléko mateřské jest mléko kravské. Poněvadž však toto obsahuje více bílkoviny, tuku a pevných látek nežli mléko ženské, jest mléko kravské ve stavu nezředěném kojenci v prvých týdnech jeho života příliš těžkým; nutno mléko tedy před požíváním zřediti svařenou vodou v poměru 1:1. Při této příležitosti nutno ženy výslovně upozorniti na to, že voda přidaná nesvařená k mléku působí vážné choroby střevní a žaludeční, následkem kterých může nastati vysílení a dokonce smrt. Další náhradou mléka mateřského jest zhuštěné mléko švýcarské; u tohoto není následkem jeho velkého obsahu cukru potřeba žádného žádného přídavku cukru, ale nutno je zřediti asi desetinásobným množstvím svařené vody.
S podáváním potravy mají býti matky u kojenců velmi šetrny, neboť příliš mnoho potravy působivá u kojenců choroby střevní a žaludeční.
Křičení kojence
Křičení kojence mívá různé příčiny. K urovnání se jeho nutno dbáti tohoto. Aby se zažívání dítěte nerušilo, má se dítě zavinovati jen volně. Peřiny, do kterých se dítě jaksi zastrkuje, ruší vývoj dítěte, které potřebuje volného pohybu. Dítě nemá se zabořovati hluboko do peřin a do kočárků se záclonkami. Poloha budiž vždy vodorovná. Přílišné kolébání, nošení a vožení dítěte nemá účelu, ano škodí, připravujíc dítě a jeho pěstouna o klid, neboť zdravé dítě leží i za bdění klidně a hraje si se svými údy; křičí-li, spočívá příčina v nedbání uvedených tuto rad pro matky. Dalšími příčinami křičení jest horké nebo tlačící lože, nečistota, špatný vzduch ve světnici, bolavá místa a hmyz. Cvičí-li dítě své plíce, nemá se mu v tom zabraňovati, ale má se vždy přihlédnouti, nejsou-li toho jiné příčiny. Až do 6 měsíců potřebuje dítě spáti 14-18 hodin; nutno starati se, jakmile dítě jeví se unaveným, aby byl klid ve světnici. Nespí-li dítě přes to, budiž mu dán teplý obklad na břicho, pak se dostaví klidný a zdravý spánek. Od 9 hodin večer až do 5 nebo 6 hodin ráno má dítě zůstat bez potravy. Jestli zažívání nedostatečné a příčinou křičení, mají matky dbáti toto:
Neprospívá-li dítě a stále se vždy hojně pomočuje, jest podáváno mléko příliš řídké; má-li však obtíže břišní a ve stolici vločky sýrovité, jest mléko příliš husté; při zácpě pomáhají malé vlažné klystérky. Po nastalé stolici má se dáti poněkud chladnější klystér. Při zadržení moče dávají se teplé obklady na krajinu měchýře močového a pohlavní části a odstraní se přítomná snad místa bolavá. Až do čtvrtého měsíce může kojenec zažívati jen mléko. U úplně silně vyvinutých dětí jest na místě suchar se slabým čajem heřmánkovým, ale podávání zrnkové kávy nutno se vyvarovati. Nechceme-li vychovati hlupce, blbce s děti křečemi stižené, nutno se u slabých kojenců varovati makovic, opia a jiných prášků uspávacích.
Tento předmět jest projednán poněkud podrobněji nežli všecky ostatní a při něm matkám důtklivě domluveno; spisovatel měl při tom přesvědčení, že každá matka, která bude dbáti těchto rad, bude srdečně se těšiti ze zdraví svého dítěte.
Opruzení dítěte
Opruzení možno odstraniti, věnuje-li se největší pozornost stolici a močení dítěte, udržují-li se plenky a tělesné prádlo v nejúzkostlivější čistotě a zasypává-li se dítě pudrem, práškem plavuňovým a výborně působící moučkou bramborovou. Vytvoří-li se následkem nečistoty vředy, nutno povolati na poradu lékaře. Opruzenina dětí hojí se tak rychle tím, že se po výměně plenek příslušné tělesné části lehce omyjí studenou vodou.
Moučnice
Při nepozornosti matek vzniká v ústech kojenců velmi snadno moučnice. Příčinou vzniku toho bývá to, že se zapomene několikrát denně čistiti gumový klobouček a vnitřek úst kojence. Má-li dítě zůstati ušetřeno moučnice, má matka gumový klobouček vkládati denně na několik hodin do čisté, horké vody; také nutno ústa kojence po každém pití nebo jiném přijímání potravy opatrně vytříti kouskem plátna, namočeným ve vlažné vodě. Vzniká-li následkem nedostatečné čistoty moučnice, nutno ihned a pak každou půl hodinu čistiti ústní dutinu kojence vlažnou vodou, ale plátno nutno po každém upotřebení zahoditi.
Těžké prořezávání zubů neb křeč zubní
Dítěti se při tom napomáhá potíráním lící olejem mandlovým. Také se mu má podávati tak zvaný kořen zubní (fialový) a uvnitř potírati dásně mírně zahřátým olejem tabulovým.
Zvracení dětí
Při zvracení dětí po pití podává se jim místo mléka čerstvá smetana, zředěná vodou. Přídavek koňaku (několik kapek na láhev zředěné smetany) posiluje žaludek.
Vřídkovitý zánět sliznice ústní u dětí
Připraví se odvar ze šalvěje , heřmánku, přesličky nebo oslazený řídký odvar z kůry dubové a kouskem plátna, namočeným v takovém odvaru, vytírají se dítěti každou hodinu ústa, která se potom ještě jednou vytřou čistou.
Močení dětí pod sebe
Příčinou bývá nachlazení, postihující měchýř močový, pročež se pomočování dětí vyskytuje častěji v zimě než v létě.
Podává se odvar z třezalky, ale nemá být příliš silný. Také se s úspěchem používá odvaru z listů medvědice, který se má píti ráno a večer před spaním. Proti močení pod sebe možno ještě doporučiti odvar z černých šišek olšových.
Škrkavky a roupi
Tyto lze zjistit jen, odcházejí-li stolicí. Chceme-li děti této choroby zbaviti, smísíme 10 dílů oleje ricinové a díl santoninu, z toho se podávají dítěti denně 3 čajové lžičky nebo se jim dává častěji ráno na lačný žaludek 1 koflík čaje z květu vratičkovitého. U slabých dětí jsou na místě známé produkty proti červům.
Vyrážka na hlavě dětí
Při nenakažlivých vyrážkách na hlavě u dětí osvědčuje se jako dobrý prostředek čaj z macešky. Viz také ekzém stroupkovitý.
Kašel zádušný
Tu pomáhá čaj z routy polní a odvar z osvědčeného kořene kostivalového; nebo se koupí po deseti haléřích tlučeného cukru kandýsového, tlučených bobulí jalovcových, prášku prsního a za 20 haléřů dobré moučky čokoládové, vše se smísí a užívá se za půl hodiny na špičku nože v kávové lžičce vody.
Jiným známým prostředkem proti kašli zádušnému jest čaj z macešky.
Záškrt
Tato choroba napadá již děti ve věku od 2 do 6 let. Příznaky jsou horečka, bolesti v krku a povlak v hltanu a hrtanu.
Při záškrtu nutno dbáti na to, aby se nezaměnil s pablanitým zánětem v krku (croup), proto nutno dbáti toho, že při croupu blánité usazeniny leží na sliznici, při záškrtu však ve sliznici. Po záškrtu se neodstraňuje žádná blána (pablána), nýbrž na místě odstraňování rozpadá se sliznice sama snětivě.
Dále rozeznáváme záškrt (difterii) ústní. hltanovou, nosní a hrtanovou. Nejčastěji se vyvinuje záškrt po spalničkách, spále a tyfu. Vedle dětí onemocňují však tím také dospělí, a poněvadž choroba ta se snadno vrací, jest třeba řádného léčení.
Poněvadž záškrt je velmi nakažlivý, vystupuje také epidemicky, jest potírání příčiny hlavní podmínkou. Jisto jest, že původcem choroby té jest jistá plíseň (bakterie). Vznik záškrtu se podporuje tělesnou nečistotou, špatnou nepřirozenou výživou, zchoulostivěním krku, atd. Často se dostavuje záškrt také po některé nemoci vyrážkové.
Předzvěstí záškrtu bývají zpravidla skrovné – trochu zemdlenosti, obtíže polykací, zřídka však třesavka a jiný příznak horečnatý. Také i na výši choroby bývá horečka mnohdy mírná a celkový stav nebývá zlý, takže okolí dítěte bývá často klamáno. Většinou vyskytuje se v pozadí krku zduření, zánět a konečně je viděti šedohnědý povlak na sliznici, který při odstraňování zanechává krvácející místa; povlak ten nedá se však snadno odstraniti. V dalším průběhu mění se povlak sliznice v tmavou, zapáchající hmotu, která sama odtéká nebo bývá vykašlávána – potom tvoří vředy, které po zhojení nechávají jizvy po sobě. Zduření mandlí a mízních žláz na krku a odporný zápach z úst vyznačují další průběh choroby.
Nastane-li smrt, jest příčinou její méně udušení, spíše vysílení a rozklad krve. Záškrt není chorobou místní, proto hrdlořez (tracheotomie) není také vždy operací zachraňující, jako při croupu. Jestli průběh choroby příznivý, odlučují se cáry tkáně chorobné a v 2-3 týdnech nastává uzdravení. Později dostavují se na patře, hltanu, očích a údech často obrny, které v krátké době zase vymizí. Jsou známkou, že nebyl veškerý jed v těle ještě učiněn neškodným.
Léčení: Odváděti jed chorobný k zevní kůži, mírniti přítomnou horečku, často dávati studené obklady na krk a čelo, častěji kloktati slanou vodou nebo zředěným vínem červeným. Vsrkávati a vstřikovati tekutiny do úst a nosu, píti čerstvou vodu s hojně šťávy citronové. Dále každou půlhodinu chladné záviny krku a každé tři hodiny záviny dolní části těla. Dostavuje-li se skleslost, nutno podávati prostředky povzbuzující, při záchvatech dušení tření krku, žeber a trupu.
Dalším prostředkem proti difterii jest toto. Ze slanečka sní se polovička mlíčí, za 5-10 minut vezme se druhá polovička, ale zároveň se vezme 5-6 kapek terpentinu a později se kloktá vápennou vodou.
Spála
Tato choroba jest zánět kožní, provázený ze začátku silnou horečkou a bolením hlavy, při čemž se ponenáhlu zardí kůže.
Vyrážka spálová objevuje se nejprve na krku a šíří se odtud po celém těle. Obyčejně bývá již po 26 hodinách celá kůže pokryta červení spálovou. Z nemocného vychází zvláštní zápach, tep jest zrychlený, kůže suchá a při tom je palčivá horkost. V době nemoci musí zdraví býti přísně odloučeni od nemocných a jejich ošetřovatelů, poněvadž choroba jest velmi nebezpečná a nakažlivá. K zamezení dalších nákaz jest dobře vykropovati světnici vodou karbolovou a větrati častěji okna, při čemž však nutno dbáti na to, aby na nemocného nešel žádný průvan.
Když začíná uzdravování, počíná se kůže olupovati ve větších nebo menších šupinách.
Za nápoje možno doporučiti cukrovou vodu svařenou, ochlazenou limonádu, sliz ovesný, odvar z květu bezového, pampelišky nebo z heřmánku.
Spalničky
Spalničky jsou malé, červené skvrny na kůži celého těla. Příznaky nemoci jsou: zpočátku červené skvrny v obličeji, rýma spojená s bolením hlavy, silný kašel, slzení a světloplachost a horečka. Po 6. dni počíná se kůže olupovati a možno očekávati uzdravení.
Nemocného nutno chrániti přes jasným světlem denním a průvanem (Léčení viz spála.)
Křivice (Anglická nemoc)
Nazývá se také dvojitým vzrůstem pro zdánlivé zdvojení konců kostních, vzniká následkem nedostatku vápna při výživě. Dalšími příčinami jsou, Dalšími příčinami jsou, jako při skrofuloze, zdědění skrofulozních a nezdravých šťáv nebo špatná a nedostatečná výživa, dále překrmení, zchoulostivění oděvem, špatným, tmavým, vlhkým a špatně větraným obydlím, zanedbané pěstění kůže, nepřirozený způsob života.
Příznaky choroby té jsou: zkřiveniny žeber a kosti hrudní (husí prsa) zkřivení páteře, pánve, údů v podobě nohou do O nebo X, šavlovitých rukou, naduření břicha, zvětšení a měkkost lebky. Pocen, porušené zažívání a průjmy bývají předzvěstí nebo vedlejšími příznaky. V dalším průběhu může nastati úplné zkřivení a zakrnění těla, podobně jako při skrofuloze.
Léčení jest podobné jako při skrofuloze: hojný pohyb na světle a slunci, úzkostlivé držení těla v čistotě, denně teplé lázně na nohy, v noci obklady na břicho a poloviční záviny, také lázně slunečné, spaní při otevřeném okně, nikoli na peřinách, nýbrž na slamníku nebo matracích nebo houních. Varovati se moučných jídel, zejména u malých dětí. Doporučuje se ovoce a chléb černý, žádné však lihoviny. Hlavní prostředek: rybí tuk s foforem.
Jiný prostředek proti křivici jest tento: vezme se za 20 haléřů rumu, asi 60 gramů másla, za 10 haléřů benátského mýdla, za 5 haléřů bobulí jalovcových, směs ta se svaří na mírném ohni na mast, kterou se potírají chorobná místa. Této masti bylo použito s velkým úspěchem.
Katar žaludeční a střevní
Léčení: utřený ořech muškátový v dávce na špičku nože smíchá se se lžící bílku vaječného a sní se. Prostředek ten slouží dítěti zároveň za potravu.
Výživa dětí
Výživa dětí měla by nalézati pro vývoj člověka daleko větší pozornosti a péče, nežli se tak děje ve většině případů. Zde buďtež uvedeny jen některé diaetické pokyny. Domněnka, že pivo, víno, maso, uzeniny, masová polévka, káva atd. jsou silnými potravinami pro děti, jest bohužel ještě příliš silně rozšířena, poněvadž mnoho matek nezná ani výživné hodnoty ani účinky účinky těchto látek: Pivo, víno, vůbec všecky lihové nápoje, dále kávu, čaj a kořeněnou čokoládu neměly by děti vůbec dostávati, silně kořeněné polévky masové tím méně a maso jen výjmečně. Všecky snadno stravitelné druhy mas a ryby nemají se podávati jako hlavní jídlo, nýbrž jen jako přídavek k dušené zelenině a ovoci. Hlavní potravou mají býti především rostlinné věci: rýže, oves, čočka, chléb, moučníky, dále mléko, také vejce, za nápoj má sloužiti čerstvá voda studničná a alkoholu prostá šťáva ovocná a kakao s mlékem. Ovoce má se dětem popřáti po libosti, neboť dobré zralé ovoce nikdy neškodí , zejména používá-li se s kouskem chleba. Za přídavek ke chlebu dále možno doporučiti med, který není žádnou mlskou, nýbrž výbornou potravinou pro děti, které si bohužel málo všímáme.
Polední spánek dětí
Jest bohužel zvykem velmi rozšířeným, že se malé děti, které mají odpoledne spáti, kladou na lože oblečené. Ve většině případů je toho příčina nechuť, dítě svlíkati a zase oblékati. Kdyby matka věděla, jak tento zvyk jejímu miláčku škodí, jistě by jej vždy svlékla. Dítě, které usnulo ve svých šatech, probouzí se , potom jsouc vysíleno a zemdleno. Místo aby se spánkem cítilo osvěžené, jest ve špatné náladě. Někdy jen uvolněné, nikoli rozepjaté tkaničky a knoflíky tlačily ve spaní na orgány břišní a hrudní omezovaly jejich volný pohyb, znesnadňovaly dýchání a zažívání. Proto jest povinností matek, aby před spaním dětem vždy svlékly jejich šaty, po případě to nařídily osobám, kterým děti své svěřily.
Lázně
Že k uzdravení mnoho přispívá lázeň, netřeba zajisté podrobněji vykládati, ale že při koupání nemáme mít naplněný žaludek, toho se dbá příliš málo. Jest přímo nebezpečno, koupati se s plným žaludkem, neboť lázní žene se krev k zevním částem a ruší se zažívání, což může míti za následek závrať, mdlobu, zvracení, ano i záchvat mrtvice. Podobně máme se choditi koupati s prázdným žaludkem. Při naplněném žaludku jest koupající se v řece vystaven nebezpečí utonutí. I ve vaně koupací již lidé přišli takto o život.
Teplota vody v lázni má býti tato: studená lázeň 15 stupňů, vlažná lázeň 21-27 stupňů, teplá lázeň 27-30 stupňů Reaumura.
K celkové lázni béře se tolik vody, kolik se vejde do vany s koupajícím se; v lázni máme míti ovšem ještě možnost se pohybovati.
Lázně z vonných bylin (aromatické lázně bylinné)
mají se používati při příliš silné činnosti srdeční, stavech slabosti, revmatismu a křivici. K lázni takovým užívá se asi 500 gramů heřmánku, který se před tím svaří a odvar se vleje do lázně.
Železitá lázeň
Používá se proti chorobám měchýře močového, sleziny, posilnění u chudokrevných, nemocných bledničkou a nemocemi pohlavními, souchotinami a chorobami plicními. Z drogerie nebo lékárny koupí se sirník železnatý nebo železné koule, a uhličitan draselný (potaš) a sice asi 5 gramů a přidá se to k vodě ve vaně.
Jehličnatá lázeň
Osvědčuje se při skrofuloze, vyrážkách kožních a zánětech očních, vředech, zduřelých žlázách, zduřeninách kostních, výtoky z ucha, dně, křečích prsních a žaludečních.
Upotřebení: šišky smrkové nebo jedlové se špičkami jedlovými (semenné šišky) ve množství 500 gramů se ve vodě a pak se to přilije do vody lázně.
Jodová lázeň
Používá se proti zánětům děložním, syfilitickým onemocněním, bolestivým vředům, atd. Když se voda nalila do dřevěné vany, přidá se asi 10 gramů jodidu draselného (kalium jodatum). Z kovu nesmí býti vana, poněvadž jod poškozuje všechny kovy.
Otrubová lázeň
Používá se proti nachlazení, slabosti údů, revmatismu a hemoroidům. Upotřebení: 1/2-1 kilogram pšeničných otrub a 1 talíř dřevěného popela svaří se ve 3-5 litrech vody a přidá se to k celkové lázni.
Louhová lázeň
Jako studená lázeň používá se při otylosti, chorobách žaludečních, hemoroidech, chorobách jaterních, katarech střevních, písčitosti ledvin a chorobách kožních. Vezme se 100 gramů soli kuchyňské a 150-200 gramů uhličitanu draselného (potaše).
Sladová lázeň
Doporučuje se při slabosti a pokleslé životní síle. Výborně se osvědčuje u dětí sesláblých, trpící chorobami střevními. K celkové lázni přidá se 1-3 kilogramy ječného sladu, který se před tím půl hodiny vaří ve vodě a procedí.
Syrovátková a mléčná lázeň
Používá se jen u nedráždivých nemocných, stižených chorobami prsními a plicními. Lázeň se připraví z poloviny vody a z poloviny mléka nebo syrovátky.
Sirná lázeň
Doporučuje se při chorobách kožních, lišejích, svrabu, zastaralé syfilis, dně, kloubních bolestech, hemoroidech, mírné zácpě a skrofuloze. Vezme se asi 100 gramů sirníku draselnatého na celkovou lázeň; za účelem sesílení možno přidati k lázni ještě 10 gramů kyseliny sírové. Lázeň sirnou možno připraviti jen ve dřevěné vaně.
Mýdlová lázeň
Používá se při zduřeninách žláz původu skrofulozního, lišejích, svrabu a jiných chorobách kožních. Lázeň taková se připravuje tak, že se vezme asi 500 gramů ustrouhaného mýdla a přidá se asi 100 gramů lihu mýdlového.
Tříslová lázeň
Možno ji použít při omrzlinách, krvácení z dělohy, skrofuloze, zastaralých úrazech a slabosti končetin. Svaří se asi 500 gramů kůry jilmové, vrbové nebo dubové a odvar ten se pak přidá k lázni.
Vinná lázeň
Používá se u seslabených chorých dětí a novorozenců. Vezme se na 5 litrů vína 5 litrů teplé vody, svaří se něco benátského mýdla, hřebíčku a libečku (kořene opichového) v 1 litru vody, směs ta se procedí a pak přidá k lázni.
Rašelinné lázně
Na jednu lázeň béře se soudek rašeliny nebo 3-5 liber soli rašelinné. Lázně takové se výborně osvědčují při skrofuloze dětí a při stavech slabosti, dále hodí se dobře k povzbuzení a oživení výměny látek.
Následuje Léčebné prostředky proti nemocem,
nejčastěji se vyskytujícím
Odkazy
Leukémie léčba podle Marie Treben