OBKLAD ZE ŠVÉDSKÝCH BYLINEK
Podle místa, které ošetřujeme, vezmeme menší či větší kus vaty nebo buničiny, kterou navlhčíme kapkami ze švédských bylinek a položíme na choré místo. Toto místo však napřed natřeme vepřovým sádlem nebo vazelínou z měsíčku, abychom předešli tomu. že by líh vytáhl z kůže mastnotu. Na ošetřené místo položíme kus Igelitu, abychom ušetřili prádlo, zabalíme ručníkem a zavážeme. Obklad necháme působit dvě až čtyři hodiny, podle druhu choroby a citlivosti nemocného. Jestliže to nemocný vydrží, můžeme obklad ponechat i celou noc. Po odstranění obkladu pokožku zapudrujeme. Pokud citliví lidé dostanou kožní vyrážku, je třeba zkrátit dobu přiložení obkladu, nebo zásah přerušit – na určitou dobu.
Pacienti s alergickými reakcemi nepoužívají igelit a obklad zabalí pouze do ručníku. V žádném případě nesmíme zapomenout před přiložením obkladu pokožku dobře namastit! Jestliže kůže začne svrbět, natřeme choré místo mastí z měsíčku lékařského (Calendula officinalis).
S těmito obklady se nemusí bezpodmínečně ležet v posteli, jsou-li dobře zavázané, můžeme s nimi chodit po bytě nebo sedět.
ŠVÉDSKÉ BYLINY
10 g aloe*)
5 g myrhy (Gummiresina myrrha)
0,2 g šafránu
10 g listu senný (Foliům sennae)
10 g kafru (Camphora naturalis) **)
10 g kořene reveně (Radix rhei)
10 g oddenku zedorie (Rhizoma zedoriae)
10 g many
10 g theriaku (Theriak venezian) ***)
5 g kořene pupavy (Radix carlinae)
10 g kořene anděliky (Radix angelicae)
Švédské byliny naplníme do dvoulitrové láhve, zalejeme 1,5 litrem 38-40procentní žitné pálenky (nebo jiné ovocné pálenky) a vše necháme na slunci nebo v blízkosti kamen stát 14 dní. Každý den protřepeme, stejně jako když odléváme do menší láhve nebo odebíráme k použití. Bylinky mohou zůstat v nálevu šest týdnů i déle. Potom tekutinu plníme do menších lahviček. Takto můžeme elixír uchovat i několik let. Čím déle leží, tím je účinnější.
*) namísto aloe může být použit kořen hořce nebo prášek z pelyňku pravého
**) smíme použít jenom přírodní kafr
***) starý lékařský univerzální prostředek, mnohasložková směs vonných drog
Recept na tuto čajovou směs se našel ve spisech po smrti slavného švédského lékaře dr. Samsta. Jako stočtyřletý měl nešťastný úraz při jízdě na koni. Jeho rodiče a prarodiče dosáhli též patriarchálního věku.
Zdá se to být skoro pohádkou, ale vše se skutečně stalo. Jako těžce nemocná mladá žena jsem přišla do Lembachu. Po válce nás vystěhovali a v táboře v Bavorsku jsem dostala břišní tyf, otravu z masa, k čemuž se připojily ještě žloutenka a neprůchodnost střev. Ležela jsem v nemocnici déle než půl roku.
Když nás můj manžel, tedy mne, naše dítě a naše dvě matky přestěhoval do Rakouska, stála jsem sotva na nohou. V noci jsem měla bolesti, které pronikaly jako meče celým tělem. V těch chvílích jsem nemohla ani sedět, ani ležet, ani chodit či stát. Současně jsem za velkých křečí zvracela a měla průjem. Byla jsem bezvládnou lidskou troskou. Lékař zjistil, že jde o následky tyfu, které doznívají mnoho let. Jednoho dne mi přinesla neznámá žena malou lahvičku, v níž byla tmavohnědá, silně aromatická tekutina. Slyšela prý o mé chorobě a ráda by mi pomohla. Tyto švédské kapky i ji vyléčily z těžké choroby. Přinesla též opis„starého rukopisu“, v němž se popisuje ve 46 bodech, jaké nemoci kapky léčí. Recept z pozůstalosti slavného švédského lékaře. Píše se v něm, že všichni příslušníci rodiny se dožili vysokého věku. Švédské kapky vyléčí podle bodu 43 dokonce „morové vředy a nádory (hlízy) i když již napadly krk“. Nejprve jsem lék postavila do domácí lékárničky. Prostě jsem nevěřila, že by mi tyto skromné kapky mohly vrátit zdraví, vždyť ani lékař neuměl pomoci. Brzy jsem však byla poučena o opaku. Seděla jsem právě u velkého koše s přezrálými hruškami, které bylo třeba urychleně zpracovat, když jsem náhle dostala nový záchvat. Byla jsem předtím poučena, že kapky je možné užívat jak vnitřně, tak i zevně na obkladech.
Neuvažovala jsem déle, přiložila jsem si na břicho obklad z vaty, navlhčený kapkami. Na to jsem přiložila nylonový sáček, přes který jsem natáhla podvazkový pás a pokračovala v práci. Celé tělo pronikl obdivuhodný, příjemný, teplý proud a naráz jsem cítila, jakoby někdo jediným mávnutím ruky odehnal z těla všechny choroby. Ubezpečuji vás, že tento jediný obklad, který jsem měla celý den přiložený, odnesl všechny bolesti posledních měsíců. Jako by to nemoc odfouklo a žádný záchvat se již nikdy neopakoval.
Mému synovi bylo tehdy šest let. Napadl ho vlčák a pokousal mu tvář. Vybouleniny tmavočervených jizev pokrývaly jeho obličej, od nosu dolů přes ústa. Ve starém rukopise se píše v bodě 33, že kapky odstraní jizvy po ranách i pořezání, i když jsou zastaralé, když se až čtyřicetkrát lékem navlhčí. Proto jsem každý večer před spaním navlhčila kapkami synovy jizvy. Velmi brzy zmizely beze stopy, a to i ty, které se zařezaly hluboko do nosu.
S těmito zkušenostmi jsem přišla v roce 1953 do Grleskirchenu. V jednom hospodářství jsem se setkala ve chlévě při dojení krav se selkou, matkou dvou malých dětí. Namísto pozdravu ml řekla: „Když mě postavíš ke zdi, můžeš mě hned zastřelit!“ Už několik týdnů měla nesnesitelné bolesti hlavy, a protože se lékař obával, že má nádor, měla jít do Lince na rentgen. Ještě ten večer jsem jí po synovi poslala lahvičku švédských kapek, aby jí obklad alespoň zbavil bolestí. Byla jsem velmi překvapená, když druhý den ráno už v sedm hodin stál před dveřmi hospodář a řekl: „Cos to poslala ženě? Když si přiložila obklad s navlhčenou vatou, tak už za dvě minuty se strašné bolesti hlavy ztratily. Ráno jí z nosu vypadly dvě rezavohnědé zátky v síle malíčků.“ Jednalo se o zastaralé onemocnění čelních dutin, které se vyléčily jediným obkladem. Hospodyně ještě dnes přísahá na švédské kapky. Před lety vyléčila obklady u své malé dcerky zápal plic, a proto má tyto kapky vždy doma.
Jedna žena trpěla řadu měsíců bolestivým hnisáním čelních dutin. Nosem již nemohla dýchat. Občas se dostavily nesnesitelné bolesti hlavy. Silná antibiotika ani ozařování nepomohly. Dávala si pak obklady ze švédských kapek na čelo, oči a nos. Již po prvém obkladu cítila úlevu. Po třech obkladech v následujících nocích se dýchací cesty uvolnily a z nosu vytékalo mnoho hnisu.
Potkala jsem jednou mladou ženu, která po porodu svého šestého dítěte byla jenom stínem. Oslovila jsem ji a dověděla se, že už nemůže vůbec nic jíst. Všechny děti musela odeslat z domu. Poradila jsem jí švédské byliny. Za tři týdny jsem ji opět viděla, byla už zdravá a svižná. Kapky ji zázračně vyléčily. Nyní už zase všechno jí, i děti již měla u sebe doma. „Jakoby ze mne vyskočilo zvíře.“ Vyprávěla také, že jejímatka ležela v nemocnici se silně oteklou nohou a že již dávno chodila jen o holi. Pětasedmdesát injekcí nepřineslo zlepšení. Poslala matce rukopis o švédských bylinách. Radila jí, aby je užívala, a ony skutečně rychle pomohly. Noha je zase normální a není třeba ani hole.
Jednoho dne jsem dostala dopis od známé v Německu, ve kterém prosila, abych se alespoň duševně ujala její neteře, která je toho času na léčení v Gallspachu. Když přišla poprvé za mnou, velmi jsem se polekala. Nejprve jí pomohli z auta, pak jí podali dvě berle a její zmrzačené tělo potřebovalo ještě
přispění, aby se za čtvrthodinu dostala do mého bytu v prvním poschodí. Klouby na obou nohách byly zdeformované, prsty rukou křečovitě stažené, neschopné něco uchopit. Při chůzi tahala nohy za sebou a horní část těla posunovala pohazováním dopředu. Stála jsem ve dveřích bytu, obě ruce přitlačené k srdci a zmohla jsem se pouze na slova: „Mladá paní, jak jste přišla k takové hrozné nemoci?“ Odpověděla mi:
„Během jedné noci po čtvrtém dítěti.“ Zcela náhle, tak říkajíc přes noc, ležela tato krásná mladá žena v posteli jako mrzák. V Německu chodila od lékaře k lékaři, ani jeden však nedokázal pomoci. Již čtyři roky chodí dvakrát za rok do Gallspachu k dr. Zeileisovi, který však řekl, že bolesti pouze zmírní, ale
nevyléčí. Zabolelo mne srdce, když jsem viděla, jak chytila šálek s kávou vnější stranou zmrzačené ruky.
Poradila jsem švédské byliny, které se tehdy daly v Německu koupit pod názvem „Crancampo“. Dnes lze dostat švédské byliny dle uvedeného receptu v mnohých lékárnách. To bylo v únoru 1964. V září téhož roku mi telefonovala z Gallspachu, abych ji čekala u autobusu v Griesklrchenu. Byla jsem zprvu
bezradná, potom však nesmírně překvapená, když jsem viděla z autobusu vystupovat mladou, usmívající se ženu, jak se opírá už jen o jednu hůlku. Křečovité stažení a znetvoření rukou zmizelo, rovněž ustoupila značná část deformace nohou. Jen levá noha byla ještě oteklá v koleně a v kotnících. Do 3. srpna 1965, tedy do roka, se i toto vše ztratilo. Tehdy už přišla bez hole a úplně zdravá. Po porodu čtvrtého dítěte jí onemocněly ledviny a v průběhu jedné noci vyvolaly u ní ty hrozné deformace. Denně užívala tři polévkové lžíce švédských bylin, zředěných vlažnou vodou tak, že je brala půl lžíce před a půl po jídle. I když byly bylinky vyluhované v režné pálence, ledviny snášely alkohol dobře.
Chci uvést ještě další příhody o neuvěřitelných účincích švédských bylin. Dozvěděla jsem se od své sestry, která žije v Německu, že jedna její známá z Lipska je už patnáct let na invalidním vozíku. Během války žila v Praze a v roce 1945 byla nucena sejít do sklepa obytného domu, kde pobývala bez matrací a
slámy několik týdnů. Později přišla i s manželem do Lipska. Brzy se objevily těžké deformace kloubů.
Nakonec byla odkázána už jen na invalidní vozík. O jejím osudu jsem se dověděla až po náhlé smrti jejího manžela, když zůstala sama a musela se i jako chromá přestěhovat. Do bývalé NDR nebylo dovoleno posílat z Rakouska léky a léčivé rostliny. Posílala jsem jí proto bylinky každý druhý měsíc z bavorského pohraničního místa. Brzy jsem dostala dopisy plné naděje. Nemocná užívala denně tři polévkové lžíce s trochou vody, vždy jednu rozdělenou na polovic před a po jídle. Deformace pomalu ustupovaly a klouby se stávaly pohyblivějšími. Obě jsme se modlily, já v Grieskirchenu a ona v Lipsku. Po třech čtvrtích roku se stav zlepšil tak dalece, že po patnácti letech nemoci se tato nepohyblivá žena pomalu uzdravila a poprvé vyšla z domu. Stav se jí lepšil i dále. Už simohla sama umýt okna, sama dělala práce v domácnosti, což museli před tím za ni vykonávat ochotní lidé. Během dlouhotrvající těžké choroby měla velkou důvěru v Boha, o čemž svědčí i tato skutečnost.
Před jejími okny rostla lípa a po celý čas byla pro ni zdrojem potěšení. Těšila se z ní na jaře, kdy lípa rozkvetla, celé léto měla radost z její zeleně, na podzim ze žlutých listů a v zimě z veselého poletování ptactva v koruně stromu. Za tuto přízeň denně děkovala Bohu. Uvedu i jiné příklady užití léčivých bylin.
Jednou jsme se koupali na Offensee a sedávali na hranaté dřevěné kládě. Jednoho dne bylo břevno opřené o blízký plot a já si k němu odložila tašku. Před odchodem domů jsem si do ní opět ukládala věci.
Pojednou jsem pocítila, jakoby do mne udeřil blesk. Těžký trám spadl přímo na mou nohu. Od kolena dolů jsem měla tmavomodročervené skvrny a dva otoky velké jako pěst. Museli mne odnést do auta a po schodech vzhůru do bytu. Manžel chtěl přivést lékaře z Ebensee, ale já ho poprosila, aby mi dal obklad ze švédských bylinek. Asi za půl hodiny jsem již šla sama po schodech do jídelny a druhý den byla noha hladká jako předtím. Nebylo vidět krevní podlitiny, i ony dva otoky velikosti pěsti se ztratily.
Ještě jedna nemilá příhoda se udála u Offensee. Při koupání píchl sršen čtyřleté děvčátko do ramene.
Místo velmi neforemně oteklo. Přinesla jsem švédské bylinky ještě předtím, než se rodiče s dítětem stačili obléci. Cestou k autu jsem přiložila děvčátku na oteklé rameno vatu navlhčenou kapkami. Než jsme k autu došli, trvalo to asi tři minuty, oteklina se ztratila. Nebylo třeba ani jít k lékaři.
Při sběru malin mne nějaký jedovatý hmyz píchl do palce. Palec přes noc otekl a ráno byl jako klobása. Při nákupu jedna žena poznamenala: „Musíte jít hned do nemocnice, taková infekce může být smrtelná!“ Přiložila jsem si na noc vatu navlhčenou švédskými kapkami a ráno byl palec zase normální.
Jindy se mi přihodila nehoda v prádelně. Bylo to v době, kdy pračka ještě prala, ale neodstřeďovala.
Zamotané prádlo se muselo z vařící vody vytahovat dřevěnými kleštěmi. Při práci vždy spěchám a dělám přitom rychlé pohyby. Kleště se mi vysmekly a prudce mě narazily do oka. Omámena bolestí a poloslepá jsem se doklopýtala do prvního poschodí. Jen co jsem si přiložila na oko obklad se švédskými
kapkami, zanikly silné bolesti. Po chvíli jsem si prohlédla v zrcadle zranění. Okolí oka bylo podlité krví.
Přiložila jsem si na ně navlhčenou vatu, na ni pak plastický sáček, přes celé převázala ručník a šla opět do prádelny. Několik dní jsem si ještě dávala přes noc na nemocné místo obklady, aby se v oku neusadila nějaká škodlivina. Každoročně jezdívám do Kneippových lázní v Muhllackenu na léčení. Vrchní sestra mi jednou přivedla do pokoje ženu, která byla celá pokřivená bolestí. Měla těžké žlučníkové záchvaty a chtěla se se mnou poradit. Léky jí nepomohly a její lékař pokládal za nutnou operaci. Požádala jsem ji, aby se svlékla a přiložila jsem na oblast žlučníku obklad ze švédských kapek. (Při takových obkladech je třeba nejprve pokožku natřít vepřovým sádlem nebo mastí z měsíčku, neboť alkohol by pokožku vysušil.)
Na bolavé místo se přiloží navlhčená, ale dobře vymačkaná vata, přes kterou se položí suchá vata, pak látka nepropouštějící vodu a celé se přikryje ručníkem. Když se obklad sejme, je třeba pokožku zapudrovat, aby nesvrběla nebo nezčervenala. Právě jsem chtěla obklad zakrýt, když paní zvolala:
„Všechny bolesti jsou pryč!“ V krátkém čase zmizely všechny její obtíže. Kromě obkladů užívala kapky vnitřně, tři lžíce denně, pak se již záchvat nedostavil. Už po léta jsem opatrovala osamělou ženu. Těžkojsme se domlouvaly, neboť byla nedoslýchavá. Ve starém rukopisu je psáno: „Kapky navracejí i ztracený sluch!“ Na mou radu musela navlhčovat zvukovod švédskými kapkami. Dělá se to tak, že se navlhčí ukazovák a vsune do zevního zvukovodu. Nesmí se zapomínat na to, že při tom je nutno občas ucho naolejovat, aby se předešlo svrbění. Tato žena si navlhčovala celé ucho, ba i spánek, čelo a oči.
Pojednou znovu slyšela a současně jí omládla tvář. Jednou ji, při vystupování z autobusu, srazilo auto, padla tváří na zem, celou ji pak měla poznamenanou modřinami. A i zde pomohly švédské bylinky.
Prvního února jí bylo osmdesát devět let. Nyní opět slyší a můžeme se normálně bavit. Při mých přednáškách mi posluchači často vyprávějí, že po použití švédských kapek mohli odložit přístroje pro nedoslýchavé, neboť začali opět normálně slyšet. Kapky tedy pomáhají i v těžkých případech a všude tam, kde se vyskytují i bolesti. Způsobují velmi dobře prokrvení a právě tak rychle odstraňují bolesti.
Proto je vhodné přikládat na týl obklady se švédskými kapkami i epileptikům. Příčina takových záchvatů má svůj původ daleko v minulosti, mohl je působit nějaký pád na hlavu nebo šok v mládí. Při přednášce v Gallspachu za mnou přišel mladý muž, který měl nepěknou autohavárii, při níž utrpěl dvojitou
zlomeninu lebky. Po zahojení ran dostával denně (epileptické) záchvaty padoucnice. Poradila jsem mu, aby si přikládal do záhlaví obklady ze švédských kapek a aby denně vypil čtyři šálky čaje z kopřivy, do kterých měl přidat dvě polévkové lžíce švédských kapek. Kopřivový čaj je při těchto záchvatech důležitý.
Za několik měsíců šel okolo našeho domu a u plotu mi vyprávěl, že se mu záchvaty padoucnice ztratily. Obklady se švédskými kapkami kladené na temeno hlavy úspěšně léčí i zápaly mozkových blan, úrazy hlavy po pádu či nárazu, koktání a poruchy řeči. Tyto obklady je možné používat i při zánětech slizových váčků. Není třeba opakovat, že při všech těchto těžkých onemocněních je třeba nejprve navštívit lékaře. Jak se dozvídám z dopisů, obklady ze švédských kapek úspěšně zabraly i při odchlípnutí sítnice a pórovité sítnici. Všem postiženým lidem hrozilo, že oslepnou. Obklady se přikládají na zavřené oči, na hodinu během dne. Neměli bychom však zapomínat, že preventivně by se měly dávat tyto obklady i na zdravé, ale přetížené oči, kromě toho by se měla víčka ráno a večer potřít švédskými kapkami, současně by se měly kapky ukazovákem trochu vetřít i do koutků očí. Takovým způsobem si možno až do vysokého věku zachovat ostrý zrak.
Když už švédské bylinky tak znamenitě pomáhají našemu zdraví, neměly by chybět ani v jedné domácí lékárničce. Měli bychom je mít vždy po ruce v lahvičkách, ba měli bychom je brát s sebou i na cesty. Často nám nechutná jídlo mimo dům, potřebujeme něco pro povzbuzení žaludku a žlučníku, nebo se cítíme unavení, malátní a skleslí a při těchto stavech jsou kapky skutečným elixírem. Vypije se jeden doušek zředěný vodou, zvenku se potřou spánky, čelo, oči a místa za ušima a hned pocítíme v celém organismu oživení. Při rýmě, pocitech tlaku na čele a v žaludku stačí navlhčit vatu kapkami, přiložit ji k nosu a zhluboka vdechnout. V oblasti čela a nosu hned pocítíte úlevu. Jsme-li hodně prochladlí a napadeny jsou i průdušky, vdechujeme kapky otevřenými ústy. Rychle se nám uleví. V chřipkových obdobích je dobře denně vypít kávovou lžičku kapek, někdy však i polévkovou lžícirozpuštěnou ve vlažné vodě a ta nás chrání před chřipkou. Švédské kapky pomohou při všech bolestech. Užíváme je vnitřně nebo se jimi natíráme zevně, přikládáme si také obklady.
Před několika roky jsem měla ledvinovou koliku. Lékař přerušil ordinační hodiny a přišel za mnou. Mezitím jsem si však přiložila na ledviny obklad ze švédských kapek a když lékař přišel, bolesti již zmizely. Byla jsem proto velmi nesmělá, neboť lékař zbytečně ztrácel svůj vzácný čas. On však chtěl vědět, jak je možné, že bolesti tak rychle odezněly. Když jsem mu řekla, že pomohly obklady, řekl jen:
„Výborně, pak je injekce zbytečná.“ Schvaloval totiž používání švédských bylinek. Když jsem přišla do jeho ordinace, potom vždy jen říkal: „Tobě nic nepředepíši, vždyť ty máš svoje švédské bylinky!“ Byl to stejný lékař, který mne důvěrně seznámil s mnohými léčivkami a s jejich léčebnými účinky.
Jednou mne navštívila stará žena, která již léta chodila pouze s holí. Revma a dna ji pokřivily, nepomohl jí žádný lék a byla již na konci se svými nervy. Třikrát denně užívala lžičku švédských kapek v čaji z kopřivy a přesličky a po třech týdnech již chodila bez hole.
Víme, že na Hromnice bývá nejvíce pohřbů. Jistá mladá paní utrpěla v té době úraz při bruslení.
Zpívala na kůru a protože nás bylo málo, tak nám chyběla. Po mši jsem ji potkala ve městě. Měla znehybnělé koleno a nemohla by vyjít strmými schody na kůr. Za chvíli jsem byla u ní, vyzbrojena vším potřebným pro obklady. Byla manželkou lékaře, a proto se na moje počínání dívala skepticky. Svůj názor však změnila, neboť zakrátko mohla už koleno ohýbat a druhý den vyšla bez těžkostí nahoru po schodech na kůr. Chyběla nám však další zpěvačka, která si při sportování vymkla kotník (podvrtnutý kotníkový kloub). Dozvěděly jsme se, že ji už převezli do nemocnice. S právě uzdravenou ženou jsme chtěly i jí pomoci. Dělala jsem to velmi nerada, protože už ležela v nemocnici, ale nakonec rozhodla situace ve sboru. Pacientka ležela na gauči a měla silně oteklý kotník. V nemocnici jí poradili jen to, aby si nohu položila vzhůru. Při tom měla velké bolesti. Obklad ze švédských bylinek přinesl Ihned úlevu. Druhý den přišla již do pěveckého kroužku na kůr, přesto, že venku bylo náledí. Bolesti zmizely, opuchlý kotník byl normální a naše rekviem jsme zachránily. Jednou jsem byla v Muhlviertelu a u sousedního stolu v hostinci jsem viděla hosta, jak se svíjí bolestí. Takové záchvaty míval často a léky nepomáhaly. Přinesla jsem svoje kapky, nalila je do vlažné vody na polévkové lžíci a nabídla mu je. Jen co je vypil, vrátila se mu barva do tváře a velmi se divil, že ho bolesti tak rychle opustily. Za půl roku jsem zase přišla do té čtvrti. Již jsem na příhodu zapomněla, když mne oslovil onen muž a velice mi děkoval. Bylo na něm
vidět, jak omládl o několik let. Opatřil si švédské bylinky, vyluhoval je a užíval kapky. Těžkosti se slinivkou břišní a akutním zánětem sliznice žaludku (gastritis) se ztratily. Právě proto, že léčí i slinivku břišní, je možné kapky doporučit i cukrovkářům.
Skvrny, bradavice, lišeje, ba dokonce i cévní nádor (angiom) a mazové žlázy se ztratí, když se častěji navlhčí kapkami, stejně tak kuří oka a hemoroidy. Odstraní hučení a zvonění v uších, když do ucha vsuneme kousek navlhčené vaty. Kapky posilují paměť, když se častěji navlhčí obratel hlavy.
Pročišťují krev, podporují prokrvení, odstraňují koliky a špatné trávení, bolesti hlavy, všechny choroby žaludku a žlučníku, dále choroby jater i ledvin (i při zákazu pití alkoholu). Při trombóze azánětu žil se místo natře mastí měsíčku (na tloušťku nože) a na to se přiloží obklad ze švédských kapek.
Pro dobré prokrvení si po vyléčení ještě uděláme kopřivovou koupel nohou. Kapky odstraňují lenivost střev, záchvaty, závratě, ba dokonce i obrnu. Účinně pomáhají při rakovině. Při akutních záchvatech bolesti se dává polévková lžíce kapek do čaje z bylinek nebo do vody. Když se užívá třikrát denně jedna
čajová lžička kapek, tedy ráno, v poledne a večer, udržíme si zdraví a tvůrčí sílu do vysokého věku.
Protože se kapky používají bez výjimky při všech nemocech, můžeme hovořit o tom, že přispívají ke znovunavrácení a zachování zdraví člověka. Probouzejí životní elán a zvyšují životní energii, kterou v dnešní době tolik potřebujeme. Pomocí tohoto obdivuhodného elixíru si udržíte zdraví, pracovní energii,
radost z práce v povolání i pro svou rodinu a pro své bližní.
Při návštěvě jedné zemědělské usedlosti jsem se dozvěděla, že dvanáctiletý syn jejího majitele je před operací ucha. Jako důsledek zánětu se vytvořilo za bubínkem hnisavé ložisko. Byla jsem proti operaci, neboť v takových případech se někdy ztrácí sluch. Namočila jsem tampóny vaty do švédských kapek a vsunula je do chlapcova ucha. Tím se podařilo denně odstranit z ucha mnoho hnisu, bolesti se záhy ztratily a už nebylo třeba operace.
Při nevyléčitelné rakovině střev – šlo o mladou matku pěti dětí a lékař jí předpovídal již jen několik dní života –jsem poradila obklady na nemocné místo. Současně žena užívala i oddenek puškvorce (ten se vyluhuje na studeno přes noc, na jeden šálek se dá zarovnaná čajová lžička kořene), z něhož se pije
doušek před a po každém jídle. Navrhla jsem též krev pročišťující čaj z měsíčku, řebříčku a kopřivy. Z této směsi bylinek se během dne vypijí po doušcích dva litry čaje. Dnes se tato žena cítí dobře, takže lze předpokládat její úplné uzdravení.
Jednoho dvaapadesátiletého muže léčili deset let na srdeční astma. Denně snědl osm tabletek, roky už spával jen vsedě, při každém kroku rozhodil rukama, aby nalapal alespoň trochu vzduchu a přitom však bídně chraptěl. Byla jsem toho názoru, že dýchavičnost nepochází ze srdce, ale z jater. Přiložila jsem mu na játra obklad ze švédských bylinek. Ráno a večer musel vypít jeden šálek čaje z plavuně, do kterého se přidala čajová lžička švédských kapek. Už první noc se ukázalo, že můj předpoklad byl správný. Konečně mohl spát vleže. Předtím už řadu let nevycházel z domu. Švédské bylinky a plavuň způsobily takové zlepšení, že již za tři dny obešel dvakrát denně svou zahrádku. Nyní jde pomalu v ústrety úplnému zdraví.
Další případ:
Po operaci se nechtěla zahojit řezná rána, ale zahojila se přes noc potom, kdy si pacient upil z láhve pořádný doušek švédských kapek, tak mocně zapůsobily. Tento jediný doušek zacelil ránu, která byla již tři roky otevřená a denně se musela ošetřovat.
Získala jsem informace, že dlouhá léta zapálené a zhnisané jizvy, vzniklé při úrazech, které si vyžádaly operaci a punkci, se zahojily po obkladech a užívání švédských kapek.
Farská hospodyně z Burgenlandu ml vyprávěla, že její třiadvacetiletá neteř má od narození poruchu sluchu. Po vyšetření na univerzitní klinice jí řekli, že jí nemohou pomoci ani operací. Poradila protoneteři, aby používala švédské kapky tak, že si je nakape do zvukovodu. Byly velmi překvapené, když po čtrnácti dnech neteř normálně slyšela.
Seznámím vás, milí čtenáři, i s jedním dopisem z Grazu: „Celkem náhodně jsem si v autobuse povídala s jedním šťastným čtyřiasedmdesátiletým mužem, kterému se za jednu noc vrátil sluch po použití švédských kapek. Sluch ztratil za války v roce 1944 po těžkém zranění hlavy a mozku. Třikrát si dal do ucha vatu, navlhčenou švédskými kapkami.“ (Všechny uvedené příhody mohu doložit pomocí dopisů!) Jistý pán z Horního Bavorska píše: „Při úraze jsem si zranil pravé rameno. Švédské kapky mi rychle zmírnily nesnesitelnou bolest. Hluché ucho jsem dvakrát navlhčil kapkami a stala se neuvěřitelná
věc – po deset let trvající hluchotě jsem znovu slyšel tikat budík!“ Mnoha hluchoněmým by se mohlo pomoci takovým způsobem! A kdyby se sluch navrátil třeba jen jednomu!
Po jedné přednášce mi vyprávěla posluchačka, že už dva roky trpí ochablostí svěrače. Lékaři pokládají onemocnění za nevyléčitelné. Švédské bylinky spolu s pastuší tobolkou (ta se poseká nadrobno, nechá se deset dní vyluhovat v dobré pálence), čímž se dá léčit i onemocnění svalů (atrofie) a chřadnutí
svalů, dále čtyři šálky čaje z kontryhelu a šest doušků čaje z puškvorce během dne zase všechno přivedou do pořádku. Jakýsi ženský hlas z Vídně telefonoval: „Děkuji vám za vaše švédské bylinky!“ Žena mi vyprávěla, co se jí jako dvanáctileté přihodilo na výletě v horách. Jedno děvče šlo před ní a neúmyslně ji uhodilo do tváře horskou botou. Po tomto úraze čtyřicet let měla stále hnisavou čelist. Podrobila se šestnácti operacím a opakovaným punkcím. Musela přerušit studia, nemohla proto dosáhnout vytouženého povolání. Měla stále bolesti a vedla cizí domácnost. Po čtyřiceti letech, již jako dvaapadesátiletá, četla o švédských bylinkách – dávala si obklady na dásně a až pak se konečně osvobodila od všech bolestí.
Lidé se mne stále znovu ptají, zda mohou používat švédské kapky, i když mají přísně zakázáno pít alkohol. Podle věrohodných laboratorních vyšetření bylinky převládají nad alkoholem, a tak jen ony mají léčivou moc. Možno je bez újmy na zdraví používat i v tomto případě. Je však lépe, když se začne pouze s jednou čajovou lžičkou denně a častěji se přikládají na oblast jater a ledvin obklady ze švédských kapek.
STARÝ RUKOPIS (Popis léčivé síly švédských kapek /bylin/)
1. Když se k nim častěji přičichne a šňupe, navlhčují se jimi obratle hlavy, na hlavu se přiloží navlhčený ručník, tak zahání bolest a závrať, posilují paměť a mozek.
2. Pomáhají při zakalených očích, odebírají červeň a bolesti, i když jsou oči zanícené, kalné, zamlžené. Odstraní skvrny a šedý zákal, když se zavčas navlhčují koutky očí nebo když se na zavřené oči přiloží navlhčený hadřík.
3. Neštovice a vyrážky každého druhu, i příškvar v nose nebo kdekoli na těle se vyléčí, když se často a důkladně navlhčuje kapkami.
4. Při bolesti zubů se dá do trochy vody polévková lžíce kapek, tekutina se chvíli drží v ústech nebo se tampónem namočeným v ní navlhčuje bolavý zub. Bolesti se ztratí a hnisání přestane.
5. Puchýře na jazyku a jiné závady se kapkami usilovně navlhčují a zakrátko dojde k uzdravení.
6. Když je zanícené a bolavé hrdlo, takže jen s těžkostmi je možné polknout jídlo a tekutiny, je třeba vzít ráno, v poledne a večer kapky, pomalu je pouštět dolů hrdlem, ony odstraní zánět a vyléčí hltan.
7. Máme-li žaludeční křeče, je třeba při záchvatu užít polévkovou lžíci kapek.
8. Při kolikách se mají užít tři plné polévkové lžíce – pomalu, jedna za druhou – velmi rychle se pocítí uvolnění.
9. Rozhánějí v těle větry a ochlazují játra, odstraní každé onemocnění žaludku a vnitřností a účinkují i při zácpě.
10. Jsou výborným lékem při bolestech žaludku, když se špatně tráví a neudrží se potrava.
11. Stejně tak jistě pomáhají i při bolestech žlučníku. Užíváme denně ráno a večer polévkovou lžíci, na noc obklady z kapek a bolesti brzy pominou.
12. Při vodnatelnosti užíváme šest týdnů ráno a večer jednu polévkovou lžíci v bílém víně.
13. Při bolestech uší a hučení v uších se navlhčí chomáček vaty a vsune do ucha. Velmi dobře to pomáhá, ba dokonce navrací ztracený sluch.
14. Má-li žena bolesti dělohy, ať užívá tři dny ráno plnou polévkovou lžíci kapek v červeném víně, po půl hodině nechť jde na procházku, potom může snídat, ale nesmí pít mléko. Kapky se nemají užívat na mléko.
15. Kapky pomáhají při porodu, když se z nich čtrnáct dní před porodem ráno a večer užívá jedna polévková lžíce. Šesti nedělce se podává každé dvě hodiny kávová lžička kapek až do té doby, dokud neodejde bez bolesti lůžko.
16. Jestliže se po porodu při kojení vyskytnou záněty prsních bradavek, pak rychle odejdou po přiložení šátku navlhčeného švédskými kapkami.
17. Dětem odeženou neštovice. Kapky zředěné vodou je třeba dávkovat podle věku dítěte. Když neštovice začnou zasychat, tak se častěji navlhčují kapkami a dětem nezůstanou žádné jizvy.
18. Poslouží dětem i dospělým při hlístech (červech), ba dokonce i tasemnici je možné jimi odstranit, jen je nutné dávkovat podle věku. Na pupek se přiloží navlhčený ručník a stále se udržuje ve vlhkém stavu.
19. Při žloutence velmi rychle zmizí všechny těžkosti, když se třikrát denně spolkne polévková lžíce kapek a na zduřená játra se přikládají obklady.
20. Otvírají každou zlatou žílu (hemoroidy), vyléčí ledviny, odstraňují z těla hypochondrické pocity, odstraňují melancholii a depresi, povzbuzují chuť k jídlu a podporují trávení.
21. Zlatá žíla (hemoroidy) otvírá se i vnitřně, když se na počátku častěji navlhčuje kapkami a vnitřním užíváním z nitra změkčuje, zejména před spaním. Zevně se přikládají navlhčené hadříky. Přebytečnou krev udělají tekutou a odstraní pálení.
22. Když někdo omdlí, otevřou se mu ústa a podá se mu polévková lžíce kapek a on hned přijde k sobě.
23. Tento lék zažene při vnitřním užívání I bolesti z tichého psotníku (křeče), takže časem zcela ustanou.
24. Při tuberkulóze (souchotinách) plic se užívají kapky denně ráno na lačno po dobu šesti týdnů.
25. Když žena ztratí měsíčky, nebo je menstruace příliš silná, užívá kapky tři dny a opakuje to dvacetkrát. Utiší se to, čeho je mnoho a vyrovná se to, čeho je málo.
26. Tento lék pomůže i při výtoku.
27. Je-li někdo stižen padoucnici (epilepsií), tak je mu třeba dát hned kapky. Pacient potom sí používat jen tento lék, neboť posiluje napadené nervy a celé tělo a odstraní všechny nemoci.
28. Kapky vyléčí obrnu, odeženou závratě a nevolnost.
29. Vyléčí i horké neštovice a růži.
30. Má-li někdo horečku, je-li rozpálený, třese se zimou a je celkem zesláblý, ať se mu podá polévková lžíce kapek a když si nezatížil tělo jinými léky, přijde zakrátko k sobě, puls bude mít opět normální a ať již byla horečka jakkoli vysoká, bude se nemocný brzy cítit lépe.
31. Kapky vyléčí i rakovinu, zastaralé neštovice a bradavice i popraskané ruce. Je-li nějaká rána stará, hnisavá a roste živé maso, potom se všechno dobře umyje bílým vínem a přiloží se hadřík, navlhčený kapkami. Odstraní opuchliny a bolesti, živé maso a rána se začnou hojit.
32. Vyléčí bez komplikací všechny rány, ať řezné nebo bodné, jestliže se častěji navlhčují. Je třeba namočit hadřík a přiložit jej na ránu. Za krátký čas kapky odejmou bolest, nepřipustí ani zápal, ani hnisání a vyhojí se i staré rány, které způsobila střelná zbraň. Jsou-li v těle díry, tak je třeba do rány vstříknout
kapky a rána nemusí být předtím ani vyčištěná. Jestliže se bez přestání přikládají navlhčené hadříky, tak se rána v krátkosti zahojí.
33. Odstraní všechny jizvy, nechť jsou jakkoli zastaralé, stopy po ranách a poraněních, když se až čtyřicetkrát navlhčí. Po ranách, které se léčí těmito kapkami, nezůstávají žádné jizvy.
34. Důkladně vyléčí všechny píštěle, i když se zdá, že jsou nevyléčitelné, onemocnění může být jakkoli zastaralé.
35. Vyléčí všechny spáleniny, ať je způsobil oheň, vřelá voda nebo sádlo, jestliže se rány stále navlhčují. Nevzniknou ani puchýře, záněty se odstraní, dokonce i hnisavé puchýře se vyléčí beze stopy.
36. Poslouží při boulích a podlitinách, ať už pocházejí od úderu nebo nárazu.
37. Trpí-li někdo nechutenstvím, znovu se mu vrátí ztracená chuť.
38. Při velké chudokrevnosti kapky vrátí ztracenou barvu, jestliže se určitý čas užívají ráno. Pročistí krev a vytvářejí novou, podporují i krevní oběh.
39. Odstraní revmatické bolesti končetin, když se kapky užívají ráno a večer a přitom se na bolavá místa přikládají navlhčené ručníky.
40. Vyhojí omrzlé ruce a nohy, i kdyby se vyskytla otevřená místa. Kapkami navlhčené ručníky je třeba přikládat co nejčastěji, zvláště v noci.
41. Na kuří oka se přikládají hadříky, navlhčené kapkami a bolavé místo se udržuje stále vlhké. Po třech dnech kuří oka vypadnou nebo je lze bezbolestně vyloupnout.
42. Vyhojí i kousnutí zuřivých psů a jiných zvířat, přičemž se kapky užívají vnitřně, protože odstraní a zničí všechny jedy. Na rány se přiloží vlhký hadr.
43. Jedná-li se o mor a jiné nakažlivé nemoci, je dobře užívat kapky častěji během dne, neboť léčí i morové vředy a boule, i kdyby byly již v krku.
44. Kdo nemá dobrý spánek, ať kapky užívá před spaním. Při nespavosti z nervozity se navlhčí ručník zředěnými kapkami a přiloží se na srdce.
45. Opilec hned vystřízliví, když vypije dvě polévkové lžíce kapek.
46. Kdo denně užívá tyto kapky ráno a večer, ten nepotřebuje žádné jiné léky, neboť posilují celé tělo, občerstvují nervy a krev, odstraňují třesení rukou i nohou. Zkrátka, odstraní všechny choroby. Tělo zůstane pružné, tvář mladistvá a pěkná.
Důležité:
Všechna uvedená množství je třeba užívat zředěná v bylinkovém čaji nebo ve vodě.
Z uvedených bodů „starého rukopisu“ je jasně vidět onu velkou a obdivuhodnou léčivou moc této bylinné směsi. Je možné oprávněně říci, že švédské bylinky pomáhají při všech chorobách, přinejmenším však poslouží za základ každého léčení.
ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ
švédských bylinek
Vnitřně: Preventivně se podle údajů starého rukopisu užívá ráno a večer jedna čajová lžička kapek, ale zředěná. Při jakékoli nevolnosti (nepravidelnosti) možno užívat tři zředěné čajové lžičky. Při zhoubných onemocněních se denně užívají dvě až tři polévkové lžíce takto–jedna polévková lžíce kapek se zředí v osmině litru bylinkového čaje, toto množství se rozdělí a vypije půl hodiny před jídlem a půl hodiny po jídle.
Obklady: Podle velikosti místa se vezme menší nebo větší kus vaty nebo buničiny, navlhčí se švédskými kapkami a přiloží se na ošetřované místo, které se předtím natřelo vepřovým sádlem nebo mastí z měsíčku lékařského. Potom se na vatu přiloží větší kus plastického sáčku, aby se neumazalo prádlo. Až pak se vše omotá ručníkem a celé ováže. Podle druhu choroby se nechá obklad působit dvě až čtyři hodiny. Jestliže to pacient snáší, je možné obklad nechat přiložený celou noc. Po odstranění obkladu se pokožka zapudruje. Kdyby však i přesto měli někteří citliví lidé pokožku podrážděnou, pak nezbývá než zkrátit čas působení obkladu, nebo je třeba jej na čas přerušit. Osoby, které jsou alergické, nemají si dávat plastický sáček, ale obalí obklad pouze ručníkem. V žádném případě se nesmí vynechat namaštění pokožky! Když se přesto vyskytnou svrbící vyrážky, je třeba ránu natírat mastí z měsíčku lékařského.
VÍNO NA SRDCE
Opatka Hildegarda von Bingen žila před 800 lety (1098-1179), zemřela tedy jedenaosmdesátiletá. Spatřovala v úplně bdělém stavu jakoby televizní obrazovku nebe. Na konci svého životního díla výslovně svědčí a prohlašuje, že všechny její spisy, vše, co kdykoli napsala, pochází z nebeských vidění a
slov, že všechny uvedené nemoci a popsané léky jí zjevil sám Bůh.
Papež Eugen III. dal její vidění prověřit a uznal je. Dnes po 800 letech i moderní medicína uznala její lékařské poznatky za správné.
Dr. Hertzka je praktický lékař v Kostnici u Bodamského jezera. Léčí přírodními prostředky. Ve své knížečce „Tak léčí Bůh“ nám zprostředkoval některé recepty sv. Hildegardy.
Recept na víno na srdce má velké úspěchy při léčení slabosti srdce a při skutečném onemocnění srdce.
Ve své lékařské praxi ho používá v širokém rozsahu. Sama jsem již vícekrát poskytla tento recept – vždy se dosáhlo překvapujícího úspěchu. Citelné zlepšení přineslo víno i při angíně pectoris.
Recept
Do litru přírodního vína se dá deset čerstvých stonků petržele i s listy, k tomu se přidá jedna až dvě polévkové lžíce vinného octa. Vše se deset minut povaří na slabém plameni (pozor, pění to!). Potom se přidá 300 gramů pravého včelího medu a opět se nechá čtyři minuty povařit. Láhve se vypláchnou silným
alkoholem a víno na srdce se do nich za horka naplní. Důkladně uzavřeme! Na dně se vytvoří usazenina, není však škodlivá a je možné ji klidně vypít.
Dr. Hertzka píše: „Je celkem jedno, zda vezmeš bílé nebo červené víno. Musí však být pravé … Musíš jen dodržet předepsaný postup. Med se přidává až po prvém vaření a musí být též převařený. Neobávej se vaření… Jen si pokojně uvař své petrželovo-medové víno na srdce!“ Dále dr. Hertzka píše:
„Když jednou ucítíš své srdce, užívej dvě, tři i více polévkových lžic vína denně a veškerá píchnutí srdce (při změně počasí nebo při rozčilení) jakoby byla odfouknuta. Nemusíš být malicherný ani úzkostlivý, neboť si nijak nemůžeš uškodit.
A nejen při začátečních, lehkých bolestech srdce, ale i při skutečných slabostech srdce, ba dokonce při vážném onemocnění srdce ti velice dobře pomůže toto petrželovo-medové víno, snad tě i vyléčí!“ Dne 21.1.1980 jsem obdržela dopis od jedné ženy z okolí Salzburgu, který vám tu cituji: „Oznamuji Vám, že jsem začala pít víno na srdce a měla jsem úspěch. Před deseti roky mne operovali. Řekli mi, že mám slabé srdce a že v důsledku toho budu mít stále bolesti, kterých mne už neumějí zbavit. Znamenalo to, že se s tím musím vyrovnat. Díky vínu moje těžkosti po dvou měsících zmizely. Necítím se už vůbec slabá.“
zdroj – maria treben