Mateřské mléko je přizpůsobeno konkrétnímu dítěti a jeho potřebám, jeho složení se mění podle věku dítěte a jeho zdravotního stavu, ročních období, denní doby i během jednoho kojení a do jisté míry i podle stravy kojící ženy (ovlivňuje chuť mateřského mléka). Mateřské mléko je unikátní a nenapodobitelné svým specifickým složením, stravitelností, jakož i obsahem ochranných a růstových faktorů, má také vždy ideální teplotu. Obsahuje stovky složek, řadu z nich zatím neumíme vyrobit a některé dosud nebyly ani identifikovány.

Lidské mateřské mléko obsahuje relativně hodně cukrů a málo tuků a bílkovin, většinu z nich syrovátkových, je tedy velmi dobře stravitelné, a proto se děti, stejně jako mláďata jiných zvířat, která rodiče nosí (např. opice), kojí přirozeně poměrně často (i více než 10-20x za den), kojením si děti ale uspokojují i řadu jiných potřeb než jen ukojení hladu a žízně. Opakem člověka a primátů jsou živočišné druhy, které svá mláďata skrývají, např. do nor, jeskyní, tyto druhy mají mléko poměrně tučné a vysokokalorické a kojí pouze několikrát za den.

Kojení zajišťuje dítěti nejlepší výživu, podporuje bonding, vztah matky a dítěte a je ekologičtější a výrazně levnější než umělé mléko, mateřské mléko je navíc vždy „po ruce“. Kojení také snižuje náklady na zdravotní péči, protože chrání dítě proti průjmům, infekcím dýchacích cest, močové soustavy a středního ucha, snižuje pravděpodobnost náhlého úmrtí dítěte v průběhu prvního roku (SIDS), snižuje riziko cukrovky, nádorů, obezity a kardiovaskulárních chorob a prospívá rozvoji mozku, kostí a ústní dutiny dítěte, pomáhá dítěti zvládat bolest při nemoci či zranění.

Kolostrum

Mlezivo, neboli kolostrum, je hustá žlutá tekutina, která je prsy produkována v nepatrném množství ke konci těhotenství a poté v malém množství (řádově se jedná o mililitry při jednom kojení) první hodiny po porodu.

Zralé mateřské mléko

Během 2 až 3 dnů po porodu pomalu z kolostra vzniká přechodné mléko a to se postupně během asi dvou týdnů změní na zralé mateřské mléko. Mateřské mléko obsahuje látky, které dítě vyživují, pomáhají mu mléko trávit a vstřebávat z něj živiny, mají antimykotické, antibakteriální, antivirové, imunomodulační, protirakovinné a prebiotické účinky a které podporují rozvoj trávicí soustavy a dalších orgánů. V mateřském mléce se vyskytují i živé buňky.

Tuky mateřského mléka

Mezi hlavní složky mateřského mléka patří tuky, tvoří 35-50% kalorické hodnoty zralého mateřského mléka. Obsah tuků se pohybuje okolo 20-40 g/l, přibližně 42% jsou tuky nasycené a 57% tuky nenasycené. V mateřském mléce se nacházejí triglyceridy, volné mastné kyseliny, fosfolipidy, sfingolipidy a také řada různých sterolů, mateřské mléko např. obsahuje 2 až 3krát více cholesterolu než mléko kravské. Poměr mastných kyselin v mateřském mléce je ovlivněn stářím dítěte a stravou kojící maminky, neměla by tedy zapomínat na konzumaci zdravých druhů tuků a olejů, především těch obsahujících nasycené, omega-9, omega-7 a omega-3 mastné kyseliny.

Nejvíce je v mateřském mléce nasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem – palmitové (C6) a stearové (C18), dále obsahuje polynenasycenou omega-6 mastnou kyselinu linolovou (C18), mononenasycenou omega-9 mastnou kyselinu olejovou (C18), mononenasycenou omega-7 mastnou kyseliny palmitoolejovou (C16) a při vhodné stravě maminky ve větším množství i velmi zdravé polynenasycené omega-3 matsné kyseliny alfa-linolenovou (C18), ikosapentaenovou (C20) a dokosahexaenovou (C22). V mateřském mléce nalezneme i nasycené mastné kyseliny s krátkým řetězcem – máselnou (C4) a kapronovou (C6), nasycené mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem – kaprylovou (C8), kaprinovou (C10), laurovou (C12) a myristovou (C14), mononenasycenou mastnou kyselinu myristoolejovou (C14) a polynenasycenou omega-6 mastnou kyselinu arachidonovou (C20).

Sacharidy mateřského mléka

Další hlavní složkou mateřského mléka jsou sacharidy, které tvoří přibližně 40% jeho kalorické hodnoty, obsah sacharidů je 68-72 g/l. Jedná se především o laktózu, dále je přítomna galaktóza, fruktóza a také oligosacharidy (prebiotická vláknina), která napomáhá udržovat zdravý střevní ekosystém – osídlení trávicího traktu přátelskými probiotickými baktériemi a potlačení kvasinek, kolifomních bakterií a jiných patogenních mikroorganismů.

Bílkoviny mateřského mléka

Zbylých 7-10% kalorické hodnoty mateřského mléka tvoří bílkoviny, jejich obsah je 9-20 g/l, mezi savci se jedná o jednu z nejnižších hodnot, takže lidské mateřské mléko má obvykle bílou až namodralou barvu (ale může být i nažloutlé, narůžovělé, nazelenalé). Na počátku laktace se obsah bílkovin pohybuje okolo 14 až 16 g/l, v odobí 3 až 4 měsíců po porodu okolo 8 až 10 g/l a po šestém měsíci okolo 7 až 8 g/l. Pouze přibližně 1 až 2% bílkovin prochází trávicím traktem miminka nestrávených, jedná se hlavně o část protilátek a laktoferinu. Většina bílkovin se syntetizuje přímo v mléčné žláze, ale např. sérový albumin přechází do mléka z krevního oběhu matky.

V mateřském mléce se vyskytují tři hlavní skupiny bílkovin a to syrovátkové bílkoviny, kasein a muciny. Kolostrum obsahuje převážně syrovátkové bílkoviny a k tomu malé množství mucinů, obsah kaseinu se blíží nule. Zralé mateřské mléko obsahuje zpočátku přibližně 80% syrovátkových bílkovin a jen 20% kaseinu (kravské i kozí mléko má poměr opačný – 20 % syrovátkové bílkoviny a 80 % kaseinu), u starších dětí tvoří syrovátkové bílkoviny jen 50 až 60% bílkovin mateřského mléka a kasein 40 až 50%. Díky tomu se mění i podíl jednotlivých aminokyselin v mateřském mléce.

Mezi syrovátkové bílkoviny řadíme alfa-laktalbumin (jeho složkou je i HAMLET – lidský albumin usmrcující nádorové buňky), protilátky (činí celou čtvrtinu ze všech bílkovin mateřského mléka, z většiny se jedná o IgA protilátky), sérový albumin, laktoferin, haptokorin, kyselinu listovou vázající bílkovinu (zvyšuje vstřebatelnost kyseliny listové), bílkovinu vázající inzulínu podobný růstový faktor (chrání inzulínu podobný růstový faktor před trávicími procesy a umožňuje tak jeho působení po celé délce trávicího traktu), enzymy (lipázu, amylázu, lyzozym, fosfatázu, hydrolázu, katalázu, antitrypsiny, peroxidázu), růstové faktory (epidermální růstový faktor, inzulínu podobný růstový faktor) a cytokiny.

Alfa-laktalbumin pomáhá ničit kvasinky (Candida albicans) a baktérie Escherichia coli, stafylokoky a streptokoky. Také na sebe váže dvojmocné kationty, např. vápníku a zinku, a zvyšuje tak jejich vstřebatelnost. Haptokorin je bílkovina tvořící vazbu s vitamínem B12, čímž zajištuje jeho lepší vstřebatelnost. V mateřském mléce je více haptokorinu než vitamínu B12, volný haptokorin má antimikrobiální účinky. Zpomaluje růst baktérií, pravděpodobně tím, že jim odebírá vitamín B12.

Na laktoferin je navázána většina železnatých iontů přítomných v mateřském mléce. Ve střevech se pravděpodobně pouze lidský (a ne jiný živočišný jako kravský či kozí) laktoferin váže na specifické receptory a zajišťuje tak velmi dobrou vstřebatelnost železa z mateřského mléka. Laktoferin příznivě působí na množení buněk tenkého střeva miminka. Má také antimikrobiální účinky, např. proti kvasinkám (Candida albicans), Escherichia coli, Helicobacter pylori a viru HIV. V buňkách tenkého střeva také zvyšuje tvorbu a uvolňování cytokinů a podporuje tak správné fungování imunitního systému dítěte. Některé peptidy (kratší řetězce aminokyselin) vznikající při trávení laktoferinu mají prebiotické účinky.

Lipáza pomáhá s trávením mléčného tuku u novorozenců a předčasně narozených miminek, která ještě nemají dostatečnou aktivitu vlastních enzymů. Tento enzym je vysoce citlivý na teplo, při ohřívání mléka se ničí. Je poměrně nespecifický, pomáhá trávit širokou škálu tuků. V mateřském mléce se nenalézá žádná látka, kterou by mohl enzym amyláza štěpit. Pravděpodobně pomáhá miminku s trávením škrobů (polysacharidů) v období zavádění příkrmů, když ještě slinné žlázy a slinivka miminka netvoří dostatek vlastních aktivních enzymů.

Působení lyzozymu ničí buněčné stěny grampozitivních baktérií, společně s laktoferinem pak zabíjí i gramnegativní baktérie, inhibuje virus HIV. Laktoperoxidáza ničí grampozitivní i gramnegativní baktérie. Antitrypsiny působí proti některým enzymům, které jsou produkovány slinivkou miminka a tráví bílkoviny, udržují tak v rovnováze příjem dusíku, zvyšují odolnost laktoferinu vůči trávení a tím podporují jeho funkce.

Funkcí růstových faktorů je podpora syntézy DNA a růstu některých typů buněk. Trávicí systém miminka tak lépe vyzrává a zlepšuje se tvorba vlastních trávicích enzymů. Cytokiny mají imunomodulační a protizánětlivé účinky, podporují Th1 složku imunitního systému (nespecifickou buněčnou imunity), která vyvažuje Th2 složku (protilátkovou imunitu – při její převaze dochází ke vzniku atopie, autoimunitních onemocnění a rakoviny).

Protilátky, neboli imunoglobuliny, přítomné v mateřském mléce jsou z 90% IgA, na počátku laktace jich mléko obsahuje 1 až 2 g/l, pokud maminka kojí i déle než 2 roky, jejich koncentrace je stále poměrně vysoká – 0,5 až 1 g/l. Jedná se o protilátky proti nemocem, kterými tak maminka chrání své kojené dítě před nemocemi. V lidském mateřském mléku byly nalezeny imunoglobuliny např. proti Escherichia coli, salmonele, choleře, haemofilům, pneumokokům, Helicobacter pylori, kvasinkám (Candida albicans), cytomegalovirům, chřipce, HIV a proti původcům průjmových onemocnění (clostridiím, rotavirům). Rozkladem IgA v trávicím traktu vznikají peptidy, z nichž některé působí prebioticky.

Mateřské mléko obsahuje pouze dva základní typy kaseinu – beta-kasein (necelých 80%) a kappa-kasein. Peptidy (kratší aminokyselinové řetězce) vznikající při trávení lidského kaseinu působí proti tvorbě trombotických krevních sraženin a vysokému krevnímu tlaku a mají účinky podobné kanabinoidům, uspávají miminko a ovlivňují hospodaření s tekutinami v tenkém střevě. Kappa-kasein je vysoce glykosylovaná bílkovina (má na sobě navázané molekuly sacharidů), která snižuje přilnavost Helicobacter pylori k žaludeční sliznici a tím částečně chrání proti zánětům, vředům a rakovině žaludku a dvanácterníku. Beta-kasein je silně fosforylovanou bílkovinou, vytváří proto komplexy s vápenatými ionty, které potom během procesu trávení uvolňují. Tím je zajištěna vysoká vstřebatelnost vápníku z mateřského mléka, pravděpodobně podobný efekt nastává i u ostatních dvojmocných iontů, např. zinku.

Jako muciny označujeme membránové bílkoviny kapének mléčného tuku. Obsah tohoto druhu bílkovin je v mléce poměrně stabilní, sice velmi malý, ale důležitý. Kromě tvorby tukových kapének pomáhají děťátko chránit i vůči infekcím, včetně rotavirových.

Další složky mateřského mléka

Mateřské mléko je kromě bílkovin zdrojem řady jiných dusítakých látek, které tvoří 20 až 25% celkového dusíku. Jedná se např. o peptidy (kratší řetězce aminokyselin než jsou bílkoviny), volné aminokyseliny, nukleotidy (strukturní jednotky RNA a DNA), nukleosidy, kreatin, kreatinin, močovinu, kyselinu močovou a aminosacharid N-acetyl-glukosamin (vykazuje výraznou prebiotickou aktivitu).

Mezi ostatní, známé složky mateřského mléka patří vitamíny (A, beta-karoten, B1, B2, B3, B5 – kyselina patothenová, B6, B9 – kyselina listová, B12, C, D, E, H, K, inositol a cholin), minerály a stopové prvky (např. železo, sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, zinek, selen, chróm, měď, jód, mangan, molybden, síru, fluór, chlór, nikl), hormony (mezi jinými i thyroidní hormon, oxytocin, prolaktin) a také živé bílé krvinky (fagocyty, makrofágy, B-lymfocyty a T-lymfocyty), probiotické baktérie a jejich DNA. V mateřském mléce byla prokázána přítomnost až několika druhů probiotických baktérií, hlavně laktobacilů a bifidobaktérií, které jsou základem zdravé střevní mikroflóry miminka. Vhodné složení střevní mikroflóry kojence podporuje vaginální porod, časný kontakt kůži na kůži se samopřisátím, plné kojení a samozřejmě zdravá střevní, vaginální a kožní mikroflóra maminky.

Tvorba mateřského mléka

Tvorbu mateřského zvyšuje užívání pískavice řeckého sena, benediktu lekářského, jastřabiny lekářské či moringy olejodárné, laktaci naopak tlumí konzumace šalvěje a máty.

Související články

Více o mateřském mléku na modrykonik.cz

Diskuze: Jak ohříváte mateřské mléko?
Diskuze: Jak kombinovat mateřské mléko a umělé?
Diskuze: Za jak dlouho se vám spustilo mateřské mléko?
Článek: Jak funguje produkce mateřského mléka
Článek: Přední a zadní mléko – jak to s ním vlastně je?

Použité zdroje

Wiki Modrý koník je Vaše encyklopedie. Je tvořena Vašimi vědomostmi a zkušenostmi s cílem pomoci jiným. Chybí Ti něco k tomuto tématu? Neváhej a napiš nám.

Zdroj 1

Nemocné dítě dokázalo zázrak! Mateřské mléko proměnilo na lék

O tom, že příroda umí zázraky, nás přesvědčila už nesčetněkrát. Nikdy ale nepřestane udivovat tím, čeho všeho je schopná.

Mallory Smothersová si všimla, že na její dceru něco leze – nebylo jí dobře, byla podrážděná a kašlala. Maminka nechtěla ponechat nic náhodě a celou noc se o holčičku starala.

Jaké ale bylo její překvapení, když chtěla holčičku ráno nakojit. Mateřské mléko mělo úplně jinou barvu než předešlého dne. Bylo nažloutlé a daleko víc se podobalo tzv. mlezivu, tedy mléku, které se tvoří těsně před porodem a několik dní po něm.

Tohle mléko je složením úplně jiné než to pozdější, je bohaté na proteiny a nejrůznější protilátky, které mají dětem po porodu zajistit imunitu. Malloryino tělo vycítilo, že dítě potřebuje uzdravit a mateřské mléko podle toho upravilo. Lékaři tento jev potvrzují. Když je dítě nemocné, počet bílých krvinek v mateřském mléku se rapidně zvýší.

Zdroj 2

Octomaník: čistě teoreticky pokud bude kojící maminka nemocná, může se barva mléka změnit, aby ochránilo dítě před onemocněním. Samozřejmě záleží jakou nemoc kojící maminka má….. Kojení, když je máma nemocná……

0 0 votes

Article Rating