Výroba sirupu z 26 druhů bylin

Jeho výroba začíná již dnes, s prvními jarními dny. A končí právě až na podzim. Ale nebojte, není to vůbec nic složitého, právě naopak – výroba je tak jednoduchá, že už to jednodušší být nemůže, nemusíte nic sušit, složitě skladovat,…stačí se jen občas projít za slunného počasí přírodou a nasbírat si pár bylinek.

Původ receptu mi bohužel není známý. V manželově rodině se dělá už roky, já jsem ho vyvdala a v tradici úspěšně pokračujeme. Obsahuje 26 druhů bylinek, které běžně najdete na českých loukách, v lesích a zahradách, které sbíráme v průběhu celého vegetačního období tak, jak postupně rostou a kvetou. V každém díle „sirupového seriálu“ vás seznámím s  bylinkami, které jsou zrovna „na krámě“ a můžeme je sbírat 🙂

Co na sirup potřebujeme?

Nejdůležitější věcí je 3l zavařovací sklenice. Ne větší, ne menší, recept je udělaný přesně na kapacitu 3l sklenice. Nejlepší je sklenice s patentním uzávěrem, protože bylinky musí odpočívat bez přístupu vzduchu. Pokud nemáte, tak to samozřejmě nevadí, stačí mikrotenový pytlík a gumička. Jedinou další ingrediencí, kterou kromě bylinek budete potřebovat, je moučkový cukr. Chápu, že někdo může namítat, že to není nic zdravého, souhlasím, můžete zkusit i jiný cukr, i já jsem to zkoušela, a proto ze zkušenosti musím říct, že nic jiného nefunguje.

Postup

Dvě hrsti nasbíraných bylinek dáme do 3l lahve a zasypeme vrstvou moučkového cukru, udusáme, sklenici uzavřeme a dáme na teplé slunné místo. Nejlépe doma na jižní okno. Pokud máte skleník, dávejte sklenici s bylinkami do skleníku (od stabilně teplého počasí, cca od konce dubna). Cukr, slunce a tlak dalších bylinkovo-cukrových vrstev z bylin vytlačují jejich přirozenou léčivou šťávu. S postupem času, jak budou přibývat další a další vrstvy rostlin, sami uvidíte, jak se u dna začíná šťáva hromadit. Na podzim, až se bude sirup z lahve slévat, uvidíte, že bylinky vám odevzdaly to nejlepší ze sebe a jsou úplně vysušené.

Několik základních pravidel…

…která vám zopakuji v každém díle:

  • Bylinky sbíráme za suchého slunného počasí na čistých místech (tzn. ne u silnice), bylinky totiž dáváme do sklenice suché, nesmíme je proplachovat. Proplachování by nás nejen připravilo o pyly a další hodnotné látky, ale voda ve sklenici by nastartovala proces kvašení, který není žádoucí.
  • Do sklenice dáme cca dvě hrsti bylin (výška okolo 1 – 1,5 cm) a na každé patro bylin nasypeme 13 dkg cukru, který udusáme. Bylinky dáváme do sklenice co nejdříve po sběru, aby zbytečně nevysychaly.
  • Sklenici s bylinkami máme uzavřenou na slunném teplém místě, nejlépe ve skleníku nebo na světlém okně. Čím více světla a tepla, tím líp.

Byliny v 1. etapě

A teď to nejdůležitější – co sbírat? V první etapě jde o tyto rostliny:

Podběl

Do sirupu sbíráme květy. Podběl je významnou bylinkou zejména kvůli obsahu slizu, který chrání sliznice dýchacích cest (list podbělu je dokonce jednou ze stěžejních bylin léčby astmatu), umí tlumit kašel, ale na druhou stranu podporuje dobré vykašlávání.
Podběl najdeme hlavně na písčitých rumištních půdách.

Kopřiva

Sbíráme mladé listy, mají nejvíce síly. Kopřiva obsahuje spoustu významných látek, které umí celkově povzbudit organismus, má příznivé účinky na metabolismus a další procesy v lidském těle. Při chřipkách působí výrazně antivirově.
Kopřivu sbíráme na spíše stinných místech a ne tam, kde jí roste až moc, protože to je známka toho, že jde o půdu bohatou na dusičnany.

Střemcha

Sbíráme květy. Střemcha obsahuje mj. velké množství vitamínu C a tříslovin. Květy střemchy se využívají zejména proti kašli a zahlenění.
Střemcha je vysoký strom, který má rád zamokřené půdy, najdeme ho tedy podél potoků a řek a květy mají nápadné silné a ne úplně příjemné aroma.

Pampeliška

Sbíráme květy. Pampeliška je velice různorodou bylinkou, působí antibioticky a umí „vyčistit krk od hnisu“.

Tyto bylinky již můžete na mnoha místech najít a nasbírat do sklenice. Nezapomínejte jednotlivé bylinky střídat s vrstvami cukru. V příštím díle si naplníme sklenici dalšími bylinkami. Tak, kdo do toho jde letos se mnou? 🙂

Bylinky vrcholného jara

Jaro je víceméně v plném proudu, ačkoli je letos poněkud drsnější, než jsme za poslední roky zvyklí. I tak už je příroda v plné práci a dělí se s námi o to dobré, co pro nás vytváří. Je tedy načase nasbírat další bylinky do sirupu proti nachlazení.

Byliny ve 2. etapě

A co vše tedy můžeme sbírat nyní, ve vrcholícím jaru?

Kontryhel

Sbíráme kvetoucí nať, kterou do sirupu nastříháme na menší kousky. Kontryhel je velice významnou ženskou bylinkou, o jejích účincích v oblasti ženských orgánů se můžete dočíst v článku o ženských bylinkách, který vyjde během pár dní, ale mj. má také tišící účinky, je velice účinný při vnitřních zánětech a je také účinný při horečce.
Kontryhel je velice rozšířená bylinka rostoucí na loukách zejména v podhorských a horských oblastech a má velice mnoho variant. V důsledku je však jedno, po kterém druhu sáhneme, jejich účinky se příliš neliší.

Šeřík fialový

Sbíráme celá květenství, která také, jako u kontryhelu, do sklenice nastříháme. Ačkoli je šeřík v dnešní době vnímán spíš jako okrasná rostlina s překrásnou až omamnou vůní, na jeho léčivé účinky by se nemělo zapomínat. Z šeříku se dokonce připravuje mnoho druhů mastí a odvarů a je přidáván do některých druhů léčiv. Je významným pomocníkem v boji se silnými bolestmi hlavy, migrénami, umí zklidnit žaludek a zrychluje metabolismus. Šeřík se užívá při bolestech v krku, nateklých mandlích, revmatismu či při dně.
Šeřík najdeme téměř všude. Roste hojně v parcích i zahradách a dá se říct, že i ve vyšších nadmořských výškách.

Jitrocel úzkolistý

Sbíráme listy (největší sílu mají od května do srpna), které do sklenice také nastříháme na menší kusy. Funkci jitrocele můžeme snadno odvodit již podle jeho názvu – jitrocel do jitra zacelí rány. Do sirupu ho přidáváme zejména díky jeho vysoce protizánětlivým účinkům a je to skvělá bylinka na tlumení kašle.
Jitrocel je hojně rozšířený na loukách.

Bez červený (hroznatý)

Sbíráme květy a poté, po dozrání, také zralé plody. Plody a květy bezinek obsahují vysoké množství vitamínů, podporují pocení a obsahují látky účinné proti bakteriím a houbám. Bezinky mnohdy zabírají i tam, kde nepomůže ani známá tinktura z třapatky.
Bezinky rostou většinou ve vyšších nadmořských výškách a na kamenitém podloží.

Řebříček

Sbíráme celou kvetoucí nať, kterou do sklenice s bylinkami rovněž nastříháme na menší kusy. Sbírat můžeme až do konce vegetačního období. Řebříček patří k nejpoužívanějším bylinkám a spolu s kontryhelem je velice významnou bylinkou na ženská onemocnění. Zmírňuje krvácení všeho druhu, podporuje dobré trávení, má močopudné a desinfekční účinky.
Řebříček je také velice hojně rozšířen, najdeme ho na sušších loukách, u lesa a podél cest.

Černý rybíz

Sbíráme listy v době květu a pak také samotné plně zralé plody v pozdějším létě. Listy působí příznivě na revma a podporují pevnost cév, pomáhají při nachlazení a při zánětech močového ústrojí. Plody, které jsou opravdu nabušené nejrůznějšími vitamíny, jsou skvělé při únavě, stresu a při zotavování se po nemoci.
Černý rybíz získáme na zahrádkách 🙂 A nezapomeňte – stejně jako bezinky i rybíz sbíráme dvakrát – nejprve listy v době květu a pak zralé plody!

Tyto bylinky již můžete na mnoha místech najít a nasbírat do sklenice. Nezapomínejte jednotlivé bylinky střídat s vrstvami cukru. V příštím díle si naplníme sklenici dalšími bylinkami.

Je léto, a tak je nejvyšší čas si představit další partu do našeho sirupu nabitého silou bylinek. Protože bydlíme každý v jiné oblasti, a u nás v horách je všechno tak nějak později, rozhodla jsem se, že vám představím již všechny bylinky, které do sirupu patří, ať si každý zvolí své tempo 🙂

Co tedy přidáme do sirupu v další etapě?

Vlaštovičník

Kdo by neznal žlutě kvetoucí nenápadnou bylinku, kterou jsme jako děti milovali pro její žlutě zbarvené mléko, kterým jsme si na obličejích vytvářeli indiánské maskování? Vlaštovičník má ale i další přednosti – vlaštovičník je mírné opium, působí proti bakteriím, tlumí bolesti a má tišící účinky. Má schopnost rozšiřovat cévy, což je příhodné hlavně při srdečních onemocněních, působí antibioticky a je skvělý na některé vaginální výtoky. Díky svým tišícím účinkům umí tlumit dráždivý kašel, předchází astmatickým záchvatům a tlumí různé druhy křečí.
Sbíráme celou kvetoucí nať, kterou do sirupu nastříháme na menší kousky. Vlaštovičník najdeme většinou na znečištěných místech, rumištích, zídkách a podobně.

Rdesno hadí kořen

Krásná květina nejen do vázy – růžové kartáčky rdesna obsahují svíravé a antibakteriální látky, které působí proti většině bakteriálních kmenů, které se v lidském těle mohou vyskytovat. Působí také proti průjmům a vnitřnímu krvácení. Rdesno se dokonce doporučuje používat i při anémii či leukémii, protože svými vlastnostmi umí ovlivnit a upravit složení a tvorbu krve.
Sbíráme květy, a protože má rdesno rádo kyselé půdy, najdeme ho na loukách zejména podhorských a horských oblastí (Jizerské hory, Šumava,…).

Arnika

Arnika patří mezi bylinky s velkou schopností hojení, umí prokrvovat cévy a obecně je v oblasti srdce velice prospěšná, i mnozí lékaři ji svým pacientům doporučují, protože umí nemoci srdce léčit daleko jemnějším způsobem, než léky.
Do sirupu sbíráme květy. I arnika má ráda kyselé půdy, takže ji najdeme rovněž na loukách horských oblastí, nemohu však nenapsat, že jde o bylinkou zákonem chráněnou, takže pokud už na ni vyrazíte, buďte jemní, neponičte zbytečně mnoho rostlin a oddenek nechte v zemi na další vegetační období.

Heřmánek pravý – květy

Heřmánek je jednou z nejprobádanějších bylinek a některé prameny uvádějí až přes sto účinných látek, které příznivě ovlivňují nejen fyzické zdraví člověka – heřmánek tlumí bolest (velice se mi osvědčil na vlastních dětech, když se jim prořezávají první zoubky), zklidňuje psychiku, umí tlumit projevy některých alergií.
Sbíráme květy a najdeme ho všude po okrajích polí. Pozor, nepleťte si ho se rmenem – když rozpůlíte květ heřmánku, musí být uvnitř dutý!

Medulka červená

Neboli červený jetel luční. Jetel je skvělým pomocníkem při léčbě dýchacího ústrojí, tlumí průjmy, má dezinfekční účinky. Bylinka má také velkou výživovou hodnotu, proto se z něj v mnoha státech světa vyrábějí potravinové doplňky a i u nás se na polích pěstuje pro výkrm dobytka. Tento ale doporučuji nesbírat, raději se projděte po nějaké voňavé louce, kde bude červeného jetele jistě dostatek 🙂

Rybíz černý

V sirupu již máme natrhané listy černého rybízu, které jsme nasbírali v době květu, nyní je čas přihodit ještě dvě hrsti zralých plodů černého rybízu. O účincích černého rybízu jsem vás již informovala v předešlém díle.

Mateřídouška

Mateřídouška je silně dezinfekční a antiseptická, najde tedy skvělé využití jak v hojení zánětů, tak i při léčbě nemocí horních cest dýchacích, kašli, ale je také velice účinná při léčbě průjmů nejrůznějšího původu a zánětech močového ústrojí.
Mateřídouška má ráda zásaditější půdu a sušší louky, stráně a meze.

Máta peprná

Díky své mentolové příchuti umí navodit pocit chladu, což se velice hodí při vysokých horečkách, má antiseptické účinky, podporuje trávení a tlumí nadýmání (mátu oceníte hlavně teď v letních měsících a s nimi spojenými grilovačkami, kdy má mnoho z nás tendence to občas přehnat s jídlem – uvařte si mátový čaj a hned vám bude lépe).
Sbíráme celou kvetoucí rostlinu a v přírodě na ni narazíme velice zřídka, jde o bylinku pěstovanou na zahrádkách. Pokud někdo nemá mátu v dosahu a jste z okolí Liberce, ozvěte se mi, ráda se podělím, na zahradě jí mám (zatím) dost 🙂

Kokoška pastuší tobolka

Kokoška umí úspěšně zastavovat vnitřní i vnější krvácení různého původu a dá se směle zařadit mezi ženské bylinky, protože umí snižovat kontrakce a napětí dělohy a přilehlých orgánů. Kokoška také velice příznivě působí při zánětech močového měchýře.
Kokoška je v podstatě plevelnatá bylinka, kterou najdeme na loukách, ale i rumištích, u cest i v příkopech. Sbíráme kvetoucí nať.
Pozn.: Pokud byste chtěli užívat kokošku například na snížení menstruačního krvácení, pozor na předávkování – může způsobit až ochrnutí centrální nervové soustavy („bylinka, která dělá z lidí blázny“). Z osobní zkušenosti doporučuji spíš smíchat např. s kontryhelem v 1:3 (kokoška : kontryhel)

Bez červený (hroznatý)

Do sirupu jsme již nasbírali hrozny květů, nyní je načase přidat i zralé bezinky. Jednotlivé kuličky není potřeba otrhávat, já tam nastříhám vždy celé hrozny bezinek. O účincích na lidský organismus jsem vás informovala v předešlém díle.

Třezalka tečkovaná

Třezalku mám velice ráda pro její mnohostranné využití – umí čistit krev, léčí kožní nemoci, jako je ekzém, působí protizánětlivě a antibioticky, snižuje psychické vypětí a zlepšuje náladu, pomáhá při vleklých chřipkách, pomáhá při léčbě ran, zlomenin, zlepšuje kvalitu cév, zastavuje vnitřní krvácení a má spoustu dalších velkolepých vlastností.
Sbíráme kvetoucí nať nejlépe ráno po oschnutí rosy. Říká se, že třezalka má největší účinky okolo svátku sv. Jana a najdeme ji všude na loukách, u cesty na kraji lesa, ve všech našich nadmořských výškách.

Přeslička rolní

Přeslička má velké hojivé účinky, umí regenerovat nemocné tkáně, tlumí záněty v těle a má velice široké spektrum dalšího využití.
Sbíráme nať přesličky od června do října (dříve na jaře má přeslička jinou lodyhu) a najdeme ji v lesích a podél cest na polích. Má ráda spíše vlhčí prostředí. Při sběru přesličky rolní je potřeba dávat pozor, abychom omylem nesebrali přesličku bahenní, která je pro člověka toxická. Rozdílů mezi oběma druhy je hned několik, pro začátečníka je nejjednodušší vědět, že přesličkám (všem) rostou dvě lodyhy – přesličce rolní vyroste brzy na jaře plodná lodyha tělové barvy, ta pak uschne a zanikne a na jejím místě vyroste nová jalová lodyha, a to v letním období. Přeslička bahenní má rovněž dvě lodyhy, rozdíl je v tom, že přesličce bahenní rostou obě současně v létě.

Vratič obecný

Díky svému silnému aroma a ostré chuti je to bylinka velice účinná zejména proti parazitům, nicméně s jeho samostatným použitím je potřeba dávat pozor – jde o bylinku velice toxickou (vratičová silice je pro člověka dokonce smrtelná) a i do sirupu ho dáváme menší množství – cca jednu malou hrst. Vratič se u nás rozšířil ze středomoří velice hojně a najdeme ho všude podél cest, na loukách, pastvinách a podobně. Není nijak vybíravý, co se kvality půdy týče. Sbíráme květy.

Dobromysl

Dobromysl, už dle svého názvu, umí navodit dobrou mysl, a to hlavně ve formě čaje (kombinace s meduňkou je pro mě opravdu nepřekonatelná!), podporuje trávení, tlumí křečovité bolesti, pomáhá při zahlenění a suchém až dávivém kašli.
Do sirupu sbíráme kvetoucí nať, kterou nastříháme na menší kousky. Dobromysl najdeme na loukách a na kraji lesů všech našich nadmořských výšek, má ráda spíš světlá sušší místa. Můžeme ji také úspěšně pěstovat na zahrádce.

Toten krvavec

Tato bylinka působí antibioticky, tlumí krvácení jak menstruační, tak i ze zanícených ran na sliznicích, pomáhá vyhojovat špatně se hojící kožní rány a hemoroidy.
Koncem léta (popř. začátkem podzimu) sbíráme červenohnědé květy totenu, který je hojně rozšířený na loukách a pastvinách.

Řepík lékařský

Řepík tlumí průjmy, zánětlivá onemocnění trávicího traktu, zlepšuje metabolismus, podporuje funkci jater, snižuje cholesterol a disponuje celou řadou dalších účinků.
Řepík najdeme na sušších místech, jakými jsou louky, okraje polí, ale dá se i pěstovat na zahrádkách. Do sirupu sbíráme květy.

Tak, a to jsou všechny bylinky, které je potřeba do sirupu nasbírat. Přeji vám, ať se vám při hledání bylinek daří a neberete to jen jako honbu za bylinkovými trofejemi, ale i jako terapii v podobě zklidnění mysli i těla při cestách v přírodě. Ozvu se zase na podzim, kdy už budou všechny bylinky pěkně naložené, a sirup bude připraven k slití – protože slévání sice krásně voní, ale je to, alespoň pro mě, ta nejhorší část. Ale to uvidíte sami 🙂

Více o tom, jaké části bylin se sbírají a o jejich cenných účincích, se tu nyní netřeba rozepisovat, protože se to dočtete v předešlých článcích. Nevadí ani, pokud slévání necháte třeba na leden – bylinky jsou v cukru a bez přístupu vzduchu dobře zakonzervované a nikdy se mi nestalo, že by se zkazily.

Jednotlivé vrstvy bylinek jsou prosypány vrstvami moučkového cukru, který už by v této fázi neměl být vidět – šťáva z bylinek by ho měla beze zbytku rozpustit. Je však možné, a stává se mi to zejména v posledních suchých teplých letech, že se cukr zcela nerozpustí a mezi bylinkami nějaký zůstane. To není na škodu, prostě ho zpracujeme při slévání sirupu stejně jako bylinky. Šťáva, kterou bylinky pustily, se drží na dně sklenice, bylinky jsou nahoře, protože jsem po celém procesu vyschlé a lehké.

Postup při slévání sirupu

Na slévání sirupu potřebujeme velkou mísu, cedník a velmi pevné plátno (dětské bavlněné pleny nefungují, ehm…). A pak také čistou lahev, do které stočený sirup uložíme. Velmi se mi osvědčily klasické zavařovací sklenice, ne lahve se zúženým hrdlem, protože sirup většinou ještě dost zhoustne a z lahve se blbě vyndává, kdežto do sklenice prostě vrazíte lžíci a mlsáte, pardon – léčíte se.

Přes velkou mísu dáme cedník, do kterého rozprostřeme pevné plátno. Je nutné, aby bylo opravdu pevné, hned vám povím proč. Ze sklenice začneme opatrně vyndávat bylinkovou krustu. Jde o to, aby se nám vyschlé bylinky zbytečně nepomíchaly se sirupem. Úplně vrchní část bylin rovnou vyhazuji – uvidíte sami, že je velmi suchá a žádnou šťávu bychom z ní nevyždímali. Pak přejdeme k té šťavnatější vrstvě bylin, kterou opatrně vyndáme a přesuneme do připraveného cedníku, cípy plátna složíme k sobě a otáčivým pohybem ždímeme z bylin v plátně šťávu. Protože je sirup velmi hustý, je potřeba vyvinout opravdu velkou sílu na to, abychom z toho vymáčkli maximum (proto také nefungují klasické bavlněné pleny – většinou se totiž protrhnou), vůbec nejlepší je, když nám s touto částí pomůže nějaký chlapák silák. I tak je ale lepší dělat tuto část na několikrát, nevybírat z lahve hned všechny byliny a neždímat je najednou, ale třeba natřikrát.

V momentě, kdy máme všechny bylinky vyždímané, zbývá slít i sirup usazený u dna sklenice. Většinou je čirý, bez bylin, někdy je ale potřeba ho také přecedit. Záleží na vašich preferencích, nám tam kousky bylinek nevadí, protože tím, že jsou naložené v sirupu, jsou měkké a při používání sirupu je prostě sníme.

Pokud máme hotovo, stačí sirup přendat do skladovací nádoby a vydrbat nádobí, kuchyň, sebe… a vlastně vše v dosahu několika metrů, protože, věřte mi, není to příjemná práce. Ač to celé krásně voní, všechno je dost špinavé a ulepené.

Sirup skladujeme normálně ve špajzu, aby byl hned po ruce. Pokojová teplota mu nevadí. A když na nás „něco leze“ (a partner to není), dáváme si lžíci přímo do pusy a zapíjíme čajem, popř. používáme do vlažného čaje místo medu.

Snad vám nepořádek v kuchyni vynahradí báječná chuť, vůně a blahodárné účinky sirupu, až vám bude ouvej!

zdroj – kalisek.cz 1, 2, 3, 4

Byliny, květy, plody, výhonky, oddenky, listy,…si můžete zvolit dle toho, co roste v místě vašeho bydliště – to jsou léčivky, které potřebujete.

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Back to Top
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x