V japonsku v roce 1982 vznikl národní projekt zaměřený na lesní terapii. Prvním lesem věnovaným tomuto účelu se stal les Akasawa… Název šinrin-joku vymyslel tehdejší ministr zemědělství Tomohide Akijama, který prohlásil, že Japonci se potřebují léčit pomocí přírody. Tato myšlenka byla zároveň součástí kampaně na ochranu lesů. Jestliže podpoříme lidi, aby chodili do lesů za zdravím, bude pravděpodobnější, že je budou chtít chránit a starat se o ně.
Lesy kolem Iijamy jsou jedny z nejkrásnějších a nejméně poskvrněných v Japonsku. Právě v Iijamě jsme poprvé vědecky prokázali, že lesní terapie dokáže:
- podpořit imunitní systém
- zvýšit hladinu energie
- odbourat úzkost, depresi, vztek
- snížit stres a vyvolat stav uvolnění
Několik věcí, které byly testovány
- srdeční tep
- kortizol
Naše studie potvrzují, že lesní terapie:
- snižuje krevní tlak am tepovou variabilitu
- snižuje hladinu stresových hormonů kortizolu a adrenalinu
- potlačuje sympatickou soustavu (reakci “uteč” nebo “zůstaň”)
- podporuje parasympatický systém (reakci “odpočívej a obnov síly”)
Dobrou zprávou je, že naše zdraví může mít pozitivní vliv i pouhá chvíle strávená v přírodě. Dvouhodinouvý pobyt v lese vám pomůže odpojit se od technologií a zpomalit. Přenese nás do současného okamžiku, uvolní nás a zbaví stresu. Když se spojíte s přírodou všemi pěti smysly, začnete z ní zároveň čerpat nesmírnou škálu prospěšných účinků, které přirozený svět nabízí. Dnes disponujeme širokým spektrem informací, které dokazují, šinrin-joku dokáže:
- snížit krevní tlak
- zlepšit kardiovaskulární a metabolické zdraví
- omezit stres
- snížit hladinu cukru v krvi
- zlepšit soustředění a paměť
- odstranit depresi
- ovlivnit práh bolestivosti
- dodat energii
- povzbudit imunitní systém díky zvýšení počtu takzvaných zabijáckých buněk (viz strana 96)
- zvýšit produkci protirakovinné bílkoviny
- zlepšuje náladu a spánek (pro spánek je vhodnější odpolední vycházka než-li ranní)
- snížit váhu
Lesní terapie podporuje imunitní systém
NK-buňky – bílé krvinky, které nazýváme “pčirození zabijáci, dokážou zabít nežádoucí buňky například takové, které jsou infikovány nějakým virem nebo mají nádorovou povahu. Dělají to za pomocí protirakovinných bílkovin: perforinu, granulysinu a granzymů.
Během první studie zabývající se lesní terapií v Iijamě jsem zjistil, že po třech dnech a dvou nocích v lese:
- aktivita NK-buněk vzrostla ze 17.3% na 26.5%
- počet NK-buněk vzrostl ze 440 na 661
- přítomnost protirakovinné bílkoviny grynulysinu vzrostla o 48%, granzymu A o 39%, granzymu B o 33% a perforinu o 28%
Chtěl jsem zjistit, jak dlouho tato zvýšená aktivita NK-buněk potrvá,… Měření jsem provedl během běžného pracovního dne před odjezdem a potom po sedmi a po třiceti dnech ponávratu. Výsledky ukázaly, že “zabijácká” aktivita i počet NK-buněk se po lesní terapii výrazně zvýšily. Tento efekt trval ještě sedm dnů. Po třicet dnech odezněl..
Fytoncidy
Věděl jsem, že našich pět smyslů hraje v léčivých schopnostech lesní terapie klíčovou úlohu. Jenže nejmocnější z nich je vůně. Je možné, že tohle masivní “nakopnutí” našeho imunitního systému je způsobeno ponořením se do přirozené lesní aromaterapie, která je tvořena chemikáliemi zvanými fytoncidy?
Najít odpověď na tuto otázku trvalo dlouho. Ale napřed mi dovolte vysvětlit, co to fytoncidy jsou. Jsou to přírodní oleje v rostlině a tvoří součást obranného mechanismu stromů. Stromy uvolňují fytoncidy na ochranu proti bakteriím, hmyzu a houbám. Fytoncidy jsou také součástí komunikačního kanálu mezi stromy: způsob jakým spolu stromy mluví. Koncentrace fytocindů ve vzduchu závisí na teplotě a jiných změnách, které probíhají během roku. Koncentrace fytoncidů bývá nejvyšší při teplotě kolem 30 stupňů Celsia.
Výsledky ukázaly, že vystavení se fytoncidům:
- výrazně zvýšilo počet BK-buněk a jejich aktivitu a stejně tak zlepšilo činnost protirakovinných bílkovin
- výrazně snížilo hladinu stresových hormonů
- prodloužilo dobu spánku
- snížilo stavy tenze a úzkosti, vzteku a nepřátelskosti, únavy a zmatku
Další vědci prokázali, že fytoncidy mohou:
- stimulovat příjemnou náladu
- výrazně snížit krevní tlak a srdeční tep
- zvýšit variabilitu srdečního pulzu
- potlačit činnost sympatické soustavy a zlepšit aktivitu parasympatického systému a uvádět nervovou soustavu do rovnováhy. Díky nim se také cítíme dobře a uvolněně
Studie vypracovaná na katedře psychiatrie na univerzitě v japonské prefektuře Mie dokonce ukázala, že citrusová vůně fytoncidu D-limonenu je pro zlepšování nálady a stabilizaci pacientů s duševními poruchami účinnější než antidepresiva.
Mikrobi
V půdě také existuje látka, kterou vdechujeme, když se procházíme lesem a díky níž se cítíme šťastnější. Jde o běžnou a neškodnou bakterii Mycobacterium vaccae. Půda stimuluje imunitní systém a díky silnější imunitě se cítíme šťastní. Pokaždé, když se hrabete v zahrádce nebo sníte zeleninu vytaženou ze země, dostáváte do těla M. vaccae a pomáháte tak imunitě.
Je to další důkaz, že pobyt v lesním prostředí a používání všech smyslů prospívá zdraví. A proto, když už tam budete, měli byste si zašpinit ruce! Síla stromů nám pomáhá jasně uvažovat, být tvořivějšími a chovat se mileji a velkoryseji.
Trávení času v přírodě posilní vaši schopnost rozhodování společně s kreativitou o 50 procent.
zdroj: kniha – šinrin-joku japonské umění lesní terapie (Jak vám stromy pomohou najít zdraví a štěstí) Dr. Qing Li