Použítí bylin (O-V) ruský herbář

Byliny od písmene O až V; uvnitř i recepty,….

poslední část

Okurka

Tato osvěžující zelenina má úctyhodnou škálu léčivých vlastností, obzvlášť pokud jde o srdce, nervovou soustavu a oči. Používáná část je plod, šťáva, slupka, semen, květy. Okurka podporuje vylučování trávicích šťáv a zvyšuje proudění žluči, to tělu umožňuje lépe vstřebat albumin, řadu dalších bílkovi a tuk. Jelikož mají málo kalorií a vysoký obsah vlákniny a živin, jsou okurky takřka součástí každé redukční diety. Jsou bohaté na draslík, který působí močopudně v případě vodnatých otoků. Má se za to, že okurka normalizuje systolickou činnost srdečního svalu. Voda a buněčné pletivo plodu mají mírně projímavý účinek v případě chronické zácpy. Okurka zbavuje tělo toxinů, prý má uklidňující vliv na nervovou soustavu. Okurková šťáva je doporučována proti zánětům dýchacího ústrojí a zmírnění vleklého kašle. Dokonce se věří, že pomáhá při tuberkuloze. Odvar z květů pomáhá při malárii, odvar z přezrálých okurek je vhodný pči nemoci jater; odvar z okurkových semen pomáhá rozpouštět nahromaděnou močovou kyselinu ve formě ledvinových kamenů a kamenů v močovém měchýři, také se používá ke srážení horečky. Šťáva z okurek má tonické a bělící účinky na kůži. Zevně je používána na odstranění pih, pupínků a mateřských znamének; také tiší podrážděná místa a popáleniny. Sušený okurkový prášek vyráběný ze semen můžeme vtírat do popálenin, oteklých míst, proleženin, kožních zánětů a jiných problematických míst na kůži. Kapky okurkové šťávy použité přímo do očí mírní podráždění.

Oman pravý

Harbář datovaný letopočtem 1672 říká, že “kořen omanu má se rozmačkat a smíchat s čistým, nezpracovaným medem….a brát ráno a večer. Zklidní kašel, zbaví všeho těžkého hlenu v hrdle. Stejný kořen ve víně povařený, cukrem slazený chutná výtečně a při vnitřním užívání dýchání uvolňuje.” Odvar z listů omanu se používá proti zánětům a také k zástavě krvácení při potížích se zažívacím a trávicím traktem. Zvyšuje žaludeční a střevní vyměšování, podporuje chuť k jídlu a upravuje trávení. Pomáhá při průjmech a hemoroidech. Používá se odvar k léčbě bolestivých nebo nepravidelných menstruací. Doporučuje se na závratě, bolesti hlavy, zrychlené bušení srdce a epilepsii. Odvar z kořenů na průduškové astma, zánět průdušek (s častým vykašláváním), černý kašel, tuberkulozu a zápal plic. Také se bere na snížení vysokého krevního tlaku a k odstranění střevních červů. Odvary jsou užívány k léčbě zánětů dásní a jako pleťová voda na zklidnění svědivé kůže. Omanové nálevy doporučovány proti nervozitě, dvanácterníkovým vředům, zvětšené štítné žláze a vysokému krevnímu tlaku. Čerstvé listy jsou používány k léčbě bolavých a podrážděných míst a tuberkulozy uzlin (krtice).

Pampeliška lékařská smetánka

Je používána k léčbě nemocí jater a žlučníku. Podporuje tvorbu žluči, zbavuje tělo nadbytečné vody (otoků); podporuje rozpouštění žlučových kamenů a uklidňuje při nemocech ledvin a močového měchýře. Zvyšuje chuť k jídlu, její šťáva je posilujícím prostředkem při žaludečních zánětech i při sníženém vylučování žaludeční kyseliny. Používá se jako mírné projímadlo při zácpě. Používá se k léčbě kožních vyrážek, vředů, pupínků a jiných kožních nemocí. V dermatologii je používána k mírnění ekzémového svědění, neurodermatitidy, lupénky. Za velmi účinné se považuje jak konzumace salátů z pampeliškových listů, tak nanášení hustého roztoku. Čerstvá šťáva je doporučena k zevnímu použití na odstranění bradavic, kuřích ok, mozolů, barevných skvrn na kůži a pih. Hustý roztok pampeliškového oleje mírní lehké popáleniny. Pampeliška pomáhá snížit horečku a podporuje pocení. Výtažek z kořene pomáhá předcházet potratům a používá se k léčbě tuberkulozy. Mleté kořeny pampelišky se používají k přípravě bezkofeinové náhražky a detoxikaci organismu, také se používá k léčbě kornatění tepen (aterosklerozy). Pampeliškový čaj pomáhá při nespavosti, hypochondrii a s krvácením. Čerstvé mladé listy jsou poměrně bohaté na draslík, železo, vitamíny A, B1, B2, B6, C a konzumované v salátechpomáhají předcházet a léčit chudokrevnost, dyspepsii (poruchu trávení) spojenou se zácpou, ztuhlé klouby, chronický revmatismu a dnu. Trpkou chuť listů odstraníte smočením ve studené solené vodě.

Petržel zahradní

Herbář z roku 1672 tvrdí, že při použití petrosily “kameny vytékají z močového měchýře a ledvin, odcházejí slabosti jaterní i břišní.” Močopudný prostředek k léčbě ledvinových a kardiovaskulárních chorob spojených s otoky. Nálevy i odvary z listů i semen účinkují proti příznaků, nefrolitiázy a zánětům močových cest. Petržel zbavuje páchnoucího dechu, ničí mikroby a tiší záněty dásní i ústní sliznice. Doporučuje se na jaterní a žlučníkové potíže a poruchy močení u dětí. Je vhodná proti dyspepsii (porucha trávení), upravení menstruace (stimuluje děložní svalstvo), děložního krvácení a zánětu prostaty. Odvar z petržele je účinným lékem na nemoci cév; má tonické účinky na žíly a vlásečnice; zároveň se věří, že mírně snižuje hladinu cukru v krvi a předepisuje se při cukrovce. Petržel je bohatá na vitamíny a minerály (obzvláště na vitamín A, C, niacin, draslík, vápník, hořčík, železo) a je doporučován lidem zotavujícím se po operacích a trpícím slabozrakostí; je doporučován k udržování dobrého zraku. V dermatologii je čerstvá šťáva s odvarem z kořenů a citronovou šťávou používána k odstraňování pih a jiných zbarvení kůže. Odvar z kořenů je prevence proti úžehu. Petržel je doporučován k léčbě podlitin, abcesů, alegického zánětu kůže. lupénky, vaskulitidy, vitiliga a jiných kožních potíží. Pomáhá na hadí uštknutí, komáří a včelí píchnutí. Velmi koncentrovaný odvar zabíjí kožní parazity na hlavě.

Podběl obecný

Používají se květy a listy. Lékaři v Rusku používají podběl samostatně i s jinými bylinami jako čaj k léčbě chorob dutiny ústní, krku, hrtanu a průdušek, jako jsou například kašel, nachlazení, ochraptělost, bronchitida, průduškové astma, zánět pohrudnice (pleuritida) a katarální záněty hrdla. Předepisuje se na onemocnění ledvin, katar močového měchýře a bolesti hlavy. Někdy je používán k léčbě průjmu. V léčitelství je používán zevně k hojení chronických kožních vředů, bodnutí hmyzem, popálenin a zánětu žil. Utlučené listy jsou používány jako tabák, aby zmírnily “krátký dech” a bolesti hlavy.

Popenec břečťanovitý

Jako školák jsem často trávíval prázdniny u své babičky v malém městečku na jihu Ruska, Jednou když jsem běhal v krátkých kalhotách po lesích, dostal jsem na jedné noze nějakou kožní infekci pod kolenem, která brzy propukla v bolestivé vřídky. Má babička se na nohu podívala a řekla”Inu, je čas zkusit popenec.” Natrhala trochu rostliny na své zahradě, vložila ji do kovové nádoby a podržela ji nad hrncem vařící vody.Poté, co se listy párou důkladně spařily, nakladla je přímo na infekci, n ně přiložila voskový papír a vše převázala. Infekce do příštího dne zmizela.

Používaná část je nadzemní. Popenec je používán ke zvyšování chuti k jídlu, tišení kašle a zlepšení trávení. Nálev z rostliny je doporučován při léčbě žaludečního kataru, zánětu tlustého střeva a průjmu, jakož i mírnění infekcí ledvin,m jater, žlučníku a močového měchýře. Říká se, že při tvorbě žlučových kamenů popenec nejen uloevuje od zánětů, ale také pomáhá projít menším kamenům (1-2 mm). Také se používal při léčbě malárie, dny, zvětšené štítné žlázy, ztráty sluchu. Ruští bylináři používají čerstvě mačkané listy spařené v páře (nebo koncentrovaný listový nálev) k léčbě zánětu kloubů a dokonce i zlomených kostí. V dermatologii se nálevy z popence používají vnitřně k léčbě ekzémů, svědění neurodermatitidy, vaskulitidy (cévních zánětů) bolestivých míst a poranění. Stejný nálev si bylináři cení jako oční vodu a ústní vodu zmírňující bolesti dásní. Octový nálev z listů rostliny vtíraný do kůže dvakrát denně je účinným lékem na povrchové strupy.

Proskurník

Používaná část jsou květy, listy, kořeny. Obsahuje sliz a škrob, používá se ke zklidnění podrážděných sliznic a chrání je před podrážděním. Používá se při léčení gastritidy, žaludečních vředů a podráždění střev i tračníku, jako například enterokolitida. Lze použít k léčbě angíny (abcesu způsobeného bakteriálním zánětem v oblasti mandlí) a žloutenky. Přípravky z proskutníku jsou předepisovány k léčbě ledvinových kamenů či mírnění potíží při močení. Studený výtažek z proskurníku je doporučován na zanícená oční víčka. Doplňková léčba při zápalu plůic a k úlevě při zánětu horních dýchacích cest. Nálev z listů a květů může sloužit jako ulevující kloktadlo.

Protěž bahenní

Nejčastější jsou záznamy o využití byliny k léčbě zranění a otevřených vředů a je používána k mírnění bolestí žaludku, léčila se jí také angína. Nálev pomáhá mírnit příznaky zvýšeného krevního tlaku a dokáže mírnit i stenokardii (bolest na hrudi srdečního původu) a zrychlené bušení srdce. Snižuje tepenný tlak a rozšiřuje cévy. Nálevy jsou používány při bolestech hlavy, nespavosti, nervové podrážděnosti, astmatu, cukrovky, jako kloktadlo při zánětu krčních mandlí a hnisavé angíny. Nálevy i odvary jsou považovány za účinné proti žaludečním a dvanácterníkovým vředům, mírní příznaky žaludečního kataru a průjmy; stejně tak nálev i odvar pomůže k zastavení vnitřního krvácení, obzvlášť ve střevech a děloze. Odvar je používán na výplachy při děložních oděrkách a zánětech pochvy. Odvar se používá jako obklad na zastavení vnějšího krvácení. Koncentrát byliny v alkoholu nebo oleji či nálevu léčí staré vředy, rány, chemické a tepelné popáleniny, trofické vředy, dermatomykozu a mokvající ekzémy. Koncentrát v oleji má pověst prostgředku proti plešatění, který se vtírá do pokožky hlavy.

Průtržník lysý

V Bělorusku se používá místo mýdla, stačí ho hodit do vařící vody a vytvoří tlustou vrstvu pěny. Průtržník poskytuje úlevu při přetržení svalu či kýle. Používají se nadzemní části. Považuje se za speciální prostředek na akutní zánětlivé stavy i křeče v močovém měchýři; je to ochranný prostředek při dně v nohou, revmatismu a vodnatelnosti a údajně pomáhá předcházet tvorbě ledvinových kamenů. Rostlina pomáhá při chorobném zadržování moči, močové inkontinenci. Studené obklady mírní svalovou bolest po těžké fyzické práci.

Prvosenka jarní petrklíč

Lze ji použít k léčbě nervového napětí, bolesti hlavy nervového původy a nespavosti. Používá se proti zánětu průdušek, nachlazení, kašli; listy jsou zdrojem vitamínu C i dalších vitamínů a jsou užitečným doplňkem stravy předepsané pacientům trpící chudokrevností, celkovou slabostí a avitaminozou. Nálev z kořenů je proti horečce, na pocení a vykašlávání při chorobách dýchacíchorgánů včetně astmatu. Květový čaj z prvosenky je oblíbeným sedativem a prostředkem na spaní při migrénách, nespavosti, závratích a různých neurozách. Také se používá na bolest kloubů jako např. revmatismus, močopudný prostředek proti chorobám ledvin a močového měchýře. Nálev z květů je používán k léčbě srdečních vad. Kořeny s listy i květy jsou oblíbeným lékem proti katarálním chorobám, zánětu průdušek, černému kašli, zápalu plic (vykašlávání), chřipce, angíně, zánětu vedlejších nosních dutin (sinusitidě), chronické zácpě; Ruští léčitelé dělají z listů a květů prvosenky i mast na léčení znamének a jiných kožních potíží. Někteří lidé mohou být na prvosenku alergičtí, což způsobí vyrážky a svědění.

Přeslička rolní

Používá se jako močopudný prostředek na rychlé zmírnění otoků u lidí trpící srdečními potížemi ledvinovými chorobami. Působí rychle a také často i dlouhodobě. Doporučována je proti zánětlivým onemocněním močových cest, přípravky zpřesličky jsou doporučovány k léčby aterosklerozy (kornatění) srdečních a mozkových cév. Dokáže léčit i pomalu se hojící vředy, hnisavé rány a furunkly. Studené přesličkové odvary jsou používány jako kloktadlo na záněty ústnícha krčních sliznic i jako oční kapky k léčbě zánětu spojivek. Odvar je použit jako studený obličejový obklad před spaním k ošetření mastné kůže. Srážecí vlastnosti byliny z ní dělají lék na zmírnění menstruačního a hemoroidálního krvácení. Čerstvá šťáva z přesličky je součástí komplexní léčby tuberkulozy a bylináři ji používají při léíčbě chudokrevnosti způsobené krvácejícími žaludečními vředy. Má posilovat imunitní systém, její složení chemické i biologické nabízí slibnou možnost pacientům s HIV.

Pukléřka islandská

Používá se celý lišejník. Tělu pomáhá vyrovnat se s širokou škálouplicních chorob a trávicích potíží. Odvar z lišejníku je předepisován na celou řadu dýchacích potíží včetně chronického zánětu průdušek (i katarálního), průduškového astmatu a černého kašle. Dokáže rozpouštět nahromaděný hlen a brání vývoji bacilu tuberkulozy, předepisuje se často pacientům se zápalem plic a tuberkulozou. Má projímavý i zvláčňující účinek na celé zažívací a trávicí ústrojí. Je doporučována pacientům s žaludečními potížemi včetně žaludečních a dvanácterníkových vředů a kataru. Také upravuje tvorbu žaludeční kyseliny,pomáhá léčit chronickou zácpu i průjem. Rozmačkaná a smíchaná s vodou je doporučována k ošetřování bolavých a podrážděných míst, popálenin, hnisavých vyrážek a vřídků. Lékaři ji doporučují na vaginální výplachy pro její zvláčňující a tišící vlastnosti.

Rdesno hadí kořen

Kořen byl součástí svíravého posilňujícího vína, které užívali lidi celkovou slabostí a tuberkulozou. Opékané kořeny americké rostliny Polygonum bistortoides (příbuzná rdesna hadí kořen) měli rádi Indiáni čejenského a siksického kmene, kteří je jedli samotné nebo smíchané s dušeným masem a zeleninou. Kořeny obsahují 15-20% taninu a proto se používá jako stahující ústní voda na záněty ústní dutiny a dásní včetně periodontitidy (zánět tkáně mezi kořenem zubu a stěnou zubního lůžka). Vnitřně je skvělýá lék při úplavici, průjmu, dlouhodobé užívání může způsobit zácpu; kloktadlo pro úlevu příznaků angíny. V minulosti byl doporučován k léčbě pohlavních nemocí jako je kapavka. Ve formě pleťové vodyi obkladu proti bolavým vyrážkám. Při přímém posypání rány práškem z drceného kořene byliny se zastaví krvácení.

Rdesno peprník

Schopnost čistit rány a mírnit otoky. Paracelsus ji používal na prokrvení kůže; Maté=hioli doporučoval její čerstvou šťávu na otevřené vředy u zvířat, protihmyzu sedajícímu do rány, ze stejného důvodu pak radil klást bylinu na čerstvé maso. Ruští bylináři ji používají k zástavě děložního a hemoroidního krvácení. Dále ji používají k jemné stimulaci krevního oběhu v povrchové kůži a přikládají obklady z čerstvě drcené rostliny zezadu na hlavu proti bolestem. Čaj k vnitřnímu použití při léčbě hemoroidů, i jako součást komplexní léčby, která má zastavit vnitřní krvácení. Nálev jako koupel mírnící hemoroidní otoky, ve formě kloktadla při bolestech zubů a zánětu hrtanu. Obklady z čerstvé rdesnové šťávy jsou používány na bolavá místa a rány, aby pomohly vytáhnout hnis.

Reveň dlanitá

Používají se oddenky. Často se předepiusuje v kombinaci s hořcem a puškvorcem. Jako mírně projímavý prostředek je používána k léčbě poruch trávení a průjmů, a to u malých dětí a starých lidí. Jako žlučotvorný prostředek je doporučován k léčbě jaterních potíží, přičemž tonické vlastnosti rebarbory z nálevů z ní oblíbený lék tišící žaludeční a střevní bolesti. V Rusku je rebarbora dávána do marmelád, cukrovinek, kompotů a nádivek.

Rezavec (Inonotus obligus, Poria obliqua)

Používaná část je houba. Ve starém Rusku je zánam jako čaga, která roste na břízách. Houba je přibližně 25-40 cm veliká a je do hloubky popraskaná, Je černá, její živá část tmavě hnědá. Její výtrus je viditelně oválný, hladký a bílý až světle žlutý. Věří se, že přípravky z čagy omezují růst nezhoubných i zhoubných nádorů a pomáhají normalizovat činnost zažívacího ústrojí. Výtažek z rostliny je používán na zmenšení rakovinných nádorů v případech, kdy je chirurgický zákrok ani ozarování za vhodný. Používá se u pacientů s chemoterapií na rakovinu, ačkoli se doporučuje zároveň zvláštní stravovací režim, založený především na zelenině a mléčných výrobcích. Houba také mírní onemocnění žaludku a střevního ústrojí, obzvlášť doprovází-li takové choroby obtížné vyměšování. Také snižuje zvracivost a bolest břicha, pomáhá normalizovat činnost střev.

Routa vonná

Hippokrates ji používal jako součást léku proti jedům. Používají se květy a listy. Nálevy z routy při poruchách nervové soustavy včetně nervových křečí, srdečních a žaludečních křečí i křečí střevního svalstva a zrychlení srdeční činnosti (tachykardie); routa se používá k mírnění závratí a dýchacích potíží. Nálev pomáhá vyvolat menstruaci, bylináři je předepisují ženám, jejichž měsíčky se zpožďují. Nálevy z listů jsou používány jako pleťová voda se také doporučují k léčbě celé škály kožních problémů, jako jsou vyrážky, svědící strupy, podlitiny a podrážděná místa. Ve formě oční vody přináší úlevu při hnisavých zánětech očí. Nálev z routových listů, které jsou posbírány v době kvetení je doporučován lidem s ledvinovými kameny. Odvar je používán při léčbě poruch nervové soustavy i průjmu, horeček a nadměrného menstruačního krvácení. Routové nálevy zvyšují chuť k jídlu a pomáhají trávení a proti střevním červům. Nálevy se používají při chronických zánětech v ústech, hrdle, zažívacího a trávicího traktu, žaludeční koliky a zánětů žaludečnísliznice spojené s nízkou kyselostí žaludku. Také se předepisují na zánět průdušek, zápal plic a lidem trpícík nervovým napětím a bolestmi hlavy. Pozor na nadměrné a dlouhodobé užívání, může způsobit lehkou otravu; také v těhotenství nepoužívat.

Rozrazil lékařský

Rozrazil má bohatou škálu léčivých vlastností, používá se buď sám nebo ve směsi s jinými bylinami k léčbě celé řady zdravotních potíží. V některých částech Ruska byl používán k léčbě hadího uštknutí. Jiné části ho používali na plicní a průduškové potíže. Používají se květ a listy. Přípravky se používají k léčbě chorob žsludku a zažívacího ústrojí nap. průjmů. Nálev podněcuje chuť k jídlu a napomáhá trávení. Je účinný při vykašlávání a podává se při nemocech dýchacího ústrojí, jako je kašel, průduškové astma a ochraptělost. Vnitřně nálev proti dně (obzvlášť v kloubech chodidla), žlučovým a ledvinovým kamenům, horký nálev na zmírnění střevní koliky, bolesti hlavy, nervozity a k léčbě nespavosti. Rozrazil buď samotný nebo v kombinaci s jinými rostlinami jako je maceška, černý bez nebo popenec břečťanovitý je používán k léčbě ekzémů, kožních vyrážek a některých plísňových infekcí. Zevně se nálevy používají k zástavě krvácení a k léčbě genitálního svědění u starších žen, obzvlášť trpí-li cukrovkou. Masti s rozrazilem se aplikují při spálení od slunce a chronických kožních potížích. Čerstvé listy namočené ve vodě jsou přikládány na kůži k léčbě popálenin a ran. Šťávu z byliny lze použít k omývání ran a k léčbě spálenin od slunce či plísňových infekcí.

Růže šípková

Ve středověku byly její plody ceněné pro svou příjemnou nakyslou chuť. Němci z ní vyráběli zavařeniny, zatímco Rusové nechávali šípky kvasit a vyráběli z ní víno. V herbáři od Margaret Grieve si jeden evropský spisovatel všiml “Kuchaři a ženy dobrého rodu z rostliny koláčky a pokrmy jim podobné pro potěchu připravují.” Nálevy z šípků jsou lahodný čaj bohatý na vitamín C; rostlinu bylináři používají k léčbě nedostatku vitamínu C, čaj je také doporučován jako žlučotvorný prostředek k léčbě jaterních nemocí včetně hepatitidy. Šípkový čaj je oblíbenou prevencí proti nachlazení a dalším infekčním chorobám. Odvary šípků (obvykle jako doplněk jiné bylinné léčby) při jaterních a ledvinových nemocech, zánětech močového měchýře a srdeční potíže. Rosa canina rozšiřuje cévy, proto se odvar z šípků předepisuje lidem s vysokým krevním tlakem. Mírní bolesti hlavy a překyselení žaludku. Ke snížení krevního tlaku je předepisován také odvar z kořenů. Odvar z větví k léčbě příznaků úplavice, revmatismu a radikulitiy – zánětu kořenů míšních nervů. Odvary z kořenů při sklonech k ledvinovým a močovým kamenům.

Řebříček obecný

V bitvách se používal k zástavě krvácení. Používali ho lékaři k léčbě silného krvácení a mírnění příznaků úplavice. Řebříček obsahuje látku achellein, která zvyšuje srážlivost krve o 60%. Ruští bylináři ho používají k zástavě vnitřního krvácení obzvláště plic a žaludku, k zástavě nosního a hemoroidního krvácení. Prostředek proti děložnímu krvácení během menstruace, řebříček posiluije i děložní svalstvo. Kojícím maká je doporučován pro posílení laktace. Šťáva, odvary nebo výtažky jsou doporučovány k léčbě žaludečního kataru, žaludečních a dvanácterníkových vředů, posílení chuti k jídlu a snížení plynatosti. Prý řebříček snižuje krevní tlak, podporuje proudění žluči (která se účasní zpracování tuků) a chrání před tvorbou ledvinnových a žlučových kamenů. POomáhá i při léčbě celé škály kožních potíží. Čerstvá řebříčková šťáva a olivový olej na obklady proti furunkuloze, kožní tuberkulozy, bolesti rukou, prsních bradavec a nadměrného vypadávání vlasů. Nálevy jsou používány k omývání ran, popálenin a kožních vředů; čerstvou šťávu z byliny se doporučuje nanášet přímo na temeno proti nadměrnému vypadávání vlasů.

Řešetlák počistivý

Carští botanici zjistili, že lidoví bylináři používají řešetlák po celá staletí k léčbě celé škály zažívacích potíží. Odvar nebo nálev z plodu řešetláku při chronické zácpě, hemoroidy a podráždění konečníku. Odvar z větviček k léčbě žaludečních vředů; zevně jako obklad na řezné rány. Odvar z kůry proti gastritidě způsobené překyselením žaludku.

Smil písečný

Bylinné přípravky s použitím smilu zlepšují vyměšování žluči, snižují kyselé sekrety z jater, pomáhají činnosti žlučníku, nadlevin a zvyšují tvorbu a vylučování moči. Smil pomáhá k odstraňování určitých druhů škrkavky. Nálev ze smilu rozpouští malé kameny a posiluje odolnost proti tvorbě žlučových konkrementů. Doporučuje se k léčbě cholecystitidy (zánět žlučníku), hepatitidy, gastritidy a jaterních potíží. Nálev je používán k mírnění chronických zánětů ledvin, které způsobují obtížné protékání moči; užívá se k dezinfekci ledvin a zvýšení vylučování moči. Přináší určitou úlevu při gastritidě s nízkou kyselostí a při potížích provázených kolikou čk křečemi.

Šalvěj lékařská

Horký šalvějový čaj jako kloktadlo při bolestech v krku. Lidoví léčitelé ji před staletími používali k léčbě neplodnosti u žen. Šalvěj je používána k léčbě ústních chorob a nemocí horních cest dýchacích. Kloktadlo pomáhá při angínách, bolestech v krku a zánětu hrtanu. Čaj jako ústní voda léčí záněty dásní a ústní dutiny. Šalvěj je používána k léčbě kožních vředů a kožních zánětů. Zevně ve formě obkladu na předcházení vypadávání vlasů a pomáhá hojit rány. Šalvějové přípravky vnitřně na zmírnění pocení obzvlášť v noci. Šalvěj snižuje kojícím matkám laktaci. Čaj zvyšuje vyměšování v zažívacím ústrojí a napomáhá trávení. Používá se k léčbě zánětu žlučníku a močového měchýře i k uvolnění plynů z žaludku a střev.

Šišák (Scutellaria baicalensis)

Nálev z šišáku k léčbě počátečních fází zvýšeného krevního tlaku a jeho pravidelné užívání prý snižuje hypertenzi a zpomaluje srdeční tep. Jako sedativum je vhodná při léčbě neuroz a jiných poruch nervové soustavy. Používá se k mírnění bolestí hlavy, tinitu (ušního šelestu, zvonění ap), bolesti hrudníku a nespavosti. Doporučuje se při léčbě jaterních potíží a potíží se zažívacím a trávicím traktem, jakož i epilepsie, revmatismu, zánětu průdušek a černého kašle; také ke zvýšení chuti k jídlu a k léčbě příznaků nachlazení a chřipky.

Třezalka tečkovaná

Třezalka obsahuje zvláštní barvivo, které u některých živočichů i člověka dokáže způsobit přecitlivělost na sluneční světlo. Přípravky zlepšují tok moči a její filtraci v ledvinách; napomáhají vylučování žluči ze žlučníku a používají se k mírnění nejrůznějších plicních potíží. Odvar se používá k léčbě dny a revmatismu, chorob žaludku, ledvin a zažívacího ústrojí. Nálev působí blahodárně při bolestech hlavy a očí související s předrážděním a nervozitou. Také je předepisován lidem trpící nespavostí, návaly v hrudníku, tuberkulozou a hemoroidy. Výtažek z byliny v oleji je starý lidový lék, který se zevně používá k léčb+ popálenin, podrážděných míst a poranění, přičemž její tinktura se kloktá a hojivě působí na ranky na dásních a v ústech.

Tužebník (Filipendula ulmaria)

Odvar z nasekaného kořene a květů se doporučuje na nervové poruchy, jako je hysterie, neuroza, zvýšený krevní tlak. Močopudný prostředek pči léčbě zánětlivých onemocnění ledvin a močového měchýře včetně cystopyelitidy (zánětu močového měchýře se zánětem pánve a ledvin) a obtížném močení. Odvar z květů a listů pomáhá mírnit kašel a zánět průdušek, průduškové astma a angínu s ucpaným nosem, chřipku a nachlazení. Nálev z květů je k léčbě žaludečních a dvanácterníkových vředů a mírní příznaky úplavice. Také je účinný při léčbě dny v nohou a revmatismu. Nálev nebo mast z listů je používán zevně k mírnění zánětlivých potíží týkající se kostí (například artritida), má silný léčivý účinek na trofické potíže, popáleniny, stará zranění, kožní vyrážky, vřídky, bodnutí hmyzem, hnisavé píštěle, dokonce i na zapáchající chodidla.

Vachta trojlistá

Používá se k léčení žaludečního kataru (s nízkou kyselostí), střevní koliky, zácpy, nadýmaní – užívá se obvykle studený výtažek. Hořké tonikum, které zvyšuje chuť před jídlem. Odvar pro pacienty s tuberkulozou, nachlazením a kašlem a zároveň při jaterních chorobách. Přípravky z vachty se užívají jako antiseptikum k omývání čerstvých i starších zranění, které se pomalu hojí. Také se užívá na vředy a jiná kožní onemocnění.

Vlaštovičník (Chelidonium majus)

Oficiální ruské lékařství používá šťávu z vlaštovičníku na odstraňování bradavic, pih, kuřích ok a plísňových onemocnění. Bylina zpomaluje rakovinné bujení na kůži. Používá se na místa, z nichž byly chirurgicky odstraněné rakovinné výrůstky, přípravek z vlaštovičníku předchází jejich znovuobjevení. Některé z chemických látek, které jsou v bylině, dokážou zklidňovat nervovou soustavu, napomáhají vylučování žluči a posilují děložní svalstvo. Vnitřně se užívá k léčbě žlučníkových infekcí a zlepšení rozpouštění žlučových kamenů.

Vrbovka úzkolistá

Dříve byla známá jako Ivanův čaj dnes jako Kaporský čaj.

Používá se nálev z listů k mírnění bolestí hlavy a zlepšení spánku. Odvar z vrbovky používá se jako styptikum a protizánětlivý prostředek na žaludeční a střevní potíže jako vředy, zánět tlustého střeva a žaludeční katar. Ulevuje od příznaků krtice (tuberkuloza uzlin). Prášek z rostliny se používá k hojení ran a obklad vrbovky je účinným prostředkem proti zánětům uší, hrdla a nosu. Lze ji použít k mírnění astmatických záchvatů a léčbě černého kašle a škytavky.

0 0 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments