Léčebné umění Hildegardy z Bingenu (výběr)

Bukvice lékařská

Kdo jse soužen neklidnými sny , ať u sebe nosí nať bukvice, a to i když jde spát, i když spí, a takto se divokých snů zbaví. Žena jež v nevhodnou dobu trpí příliš silným nebo nepravidelným měsíčním výtokem, ať naloží nať bukvice do vína, aby toto od ní získalo chuť, a ať toto bylinkové víno často popíjí a svých obtíží se zbaví…..

Dobromysl obecná

Kdo trpí červenou leprou (myšleny jsou kožní choroby – např. lupénka), ať už je čerstvá nebo ho souží již dlouho, ať vezme šťávu z dobromysle a o něco méně jablečníkové šťávy. K nim přidá olej z blínu, a sice o něco více než předešlých dvou šťáv, a také trochu vína a všechno zamíchá. Poté zajde do parní lázně a chvíli před odchodem z ní ať se touto směsí natře. Po odchodu z lázně se začně potit, musí se okamžitě namazat beraním lojem rozpuštěným v míse nad ohněm a ihned uložit do postele. Poté, co se přestane potit a oschne, vezme ještě jednou dobromysl a roztluče ji. Přidá pšeničné otruby a smíchá v nahřáté míse. Ještě teplé přiloží na kůži postiženou vředy a leprou a přževáže ji plátnem. Obklad nechá přiložený hodinu.

Kosatec strakatý

Kosatec je více studený než teplý. Vezmi protojeho oddenek, roztluč ho a přidej staré sádlo. Kosatec se sádlem rozpusť v míse, přelij do nádoby a nech ztuhnout. Kdo trpí bílou leprou (kožní vyrážky), ať se touto mastí často potírá, ale před tím musí mast zahřát. Mast mu pomůže. Podobnou mastí se může léčit i červená lepra (lupénka), ale postižený člověk k tomu musí pít kozí mléko a pak červená lepra zmizí. Nejprve však ať vezmelodyhu a listy kosatce a rozdrtí je a vymačká z nich šťávu. Tuto šťávu ať ihned promíchá se sádlem a naže si na ta místa na těle, kde trpí bolestivou vyrážkou. Kozí mléko nechť pije stále. Dobrá je i vůně prvně rozvinutých květů, těší člověka a přivádí ho ke správným myšlenkám.

Meduňka lékařská

Meduňka je teplá. Člověk, který ji užívá, se rád směje. Její teplo totiž působí na slezinu a odsud pochází radost osvěžující srdce. Komu by v oku narůstal bílý zákal (asi je myšlen zelený zákal neboli glaucom?) ať vytrhne meduňku ze země i s kořenem a naloží ji přes noc do vody vyvěrající z pramene. Pak ať ji vezme z vody a ohřeje v míse. Takto teplou si ji přiloží na oko. A tak ať činí po tři noci a bílý zákal v oku se vyléčí a zmizí.

O obkladu na oči jsme slyšeli již od Hildegardy. Čerstvou meduňku naložte přes noc do studené vody, do níž následující den namočíte šátek a přiložíte na víčka.

Pelyněk brotan

Ten, koho trápí slzící oči, ať vezme pelyněk a dvakrát tolik šalvěje a dvakrát tolik kerblíku než šalvěje a ať tyto bylinky mírně rozdrtí v hmoždíři, aby vydaly něco šťávy. A potom ať takto mírně vymačkané rostliny naloží do bílku, a až půjde spát, ať si přiloží na čelo až po oba spánky. Vytáhnou ven nedobré šťávy, jako když někdo z ovoce vysaje šťávu.

Kdo má zčernalé nebo potemnělé oči, takže někdy vidí jako zkrz mrak, nebo jsou jeho oči zamlžené, ať vezme šťávu z pelyňku a dvakrát tolik tekutého, čistého medu a přimíchá kl tomu trochu dobrého čirého vína a vloží do této směsi kousek pšeničného chleba. Na noc tento chléb přiloží na své oči a ováže plátnem.

Jitrocel kopinatý

Jitrocel je teplý a suchý. A proto, kdo je soužen dnou, ať vezme jitrocel a vymačká z něj šťávu. Tu přecedí přes plátno, smíchá s vínem nebo medem a vypije. Dna od něho odstoupí. Kdo trpí pícháním, ať uvaří listy jitrocele ve vodě, vodu slije a teplé listy přiloží tam , kde ho bolí. Bolestivé bodání zmizí.

Když si člověk zlomí kosti, ať nakrájí kořeny jitrocele do medu a jí je denné na lačno. Také ať v novém hrnci ve vodě mírně povaří listy zeleného lesního slézu a pětkrát tolik listů nebo kořenu jitrocele a ještě teplé byliny přikládá na bolestivé místo a zlomená kost se uzdraví.

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Back to Top
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x